Kurs bezpečné jízdy 1: Cesta začíná před nasednutím
Vítejte ve školícím středisku Motožurnálu. V dnešním kursu bezpečné jízdy se můžete zdarma dozvědět, co můžete udělat, abyste se vyvarovali nehody, dokázali předcházet kritickým situacím, a když už se do nich dostanete, pak je vyřešili správně. Možná vám bude připadat, že vás chvílemi máme za hlupáky. Jenže, stačí se podívat okolo sebe a hned zjistíme, že příliš mnoho z nás nedodržuje ani ta nejzákladnější pravidla bezpečné jízdy. A tak vám připomeneme i ta. Tak jdeme na to.
Lekce první.
Každá cesta autem začíná už při příchodu k němu.
"Pokud parkujeme venku, pak už bychom si při příchodu k autu měli všímat stavu vozovky. Pokud parkujeme někde v garážích, tak hned při výjezdu je velice důležité se dívat okolo sebe," radí Jiří Patera, vedoucí výcvikových center ve Vysokém Mýtě a Mostě.
Je-li pod nulou nebo napadl sníh, pak si musíme zajistit dostatečný výhled z vozidla.
"V zákoně najdeme dvě ustanovení, která nám nepřímo říkají, že máme mít očištěna skla. Za prvé je to ustanovení o užití vozidla, které je v pořádku nejen po technické stránce, ale i pokud jde o výhled z vozidla. Za druhé jsem povinen sledovat situaci na pozemních komunikacích, a to jde se zamrzlými okny těžko. Policista v případě, že si oškrábeme jen jakýsi průzor, může naši lenost a pohodlnost ohodnotit pokutou až do 1 000 korun, protože by se jednalo o přestupek. Horší situace by ovšem nastala v případě dopravní nehody, kdybychom například porazili chodce nebo se střetli s jiným vozidlem, protože by se mohlo jednat až o trestný čin," upozorňuje JUDr. Zdeněk Svátek.
Po nastoupení do auta si ho i pro sebekratší jízdu musíme správně nastavit.
"Nová auta vyžadují naprosto správné sezení, a to nejen k tomu, abychom auto správně řídili, ovládali a cítili podvozek, ale také abychom správně využili bezpečnostní pásy a další ochranné systémy. Auto vlastně cítíme zadní částí těla. To znamená, že musíme sedět naprosto vzpřímeně, sedadlo a opěrák by měly být přibližně v úhlu 90 stupňů. Sedíme tedy ve vzdálenosti přibližně 50 cm od volantu s pokrčenýma rukama a nohama," radí Jiří Patera. A jeho slova potvrzuje i Daniel Pffiel, vedoucí instruktor Dunlopu. "Posez je velmi důležitá věc, protože rozhoduje o naší kontrole nad vozem. Jestliže máme volant daleko, pak po něm nemůžeme posouvat ruce nebo ručkovat. Jestliže ho máme blíž, pak máme nad vozidlem výrazně větší kontrolu."
Nohy by pak nikdy neměly být úplně natažené.
"Když stiskneme spojku nebo brzdu, pak musí noha svírat v koleně alespoň nějaký úhel. Nesmí být úplně natažená. Proto musíme sedět tak blízko, abychom po sešlápnutí pedálů měli nohy pokrčené."
A Jiří Patera hned vysvětlí proč. "Nejenže je to nutné pro bezpečné ovládání vozidla a zárukou vyvinutí dostatečné síly pro plné sešlápnutí brzdy, ale hlavně jde o to, aby se v případě nehody energie nárazu absorbovala do kolenního kloubu a ne do dlouhých kostí."
Myslet si, že ležérní posez budí závodnický dojem, je nesmysl. Vždyť i letošní král českých rally Václav Pech sedí v závodním i osobním autě podle toho, co jsme slyšeli. "Snažím se sedět v obojím stejně. Trochu blíž volantu. Hodně řidičů se odtahuje, aby měli natažené ruce, to není úplně správné. Možná to budí závodnický dojem, ale dnes už závodníci sedí blízko volantu, aby vždy, když se točí volantem kolem dokola, nevstávali ze sedačky. Je nutné, abyste měli stále opřená ramena a přitom otočili volantem kolem dokola. Tělo by tedy mělo být blíž volantu. Opěradlo by mělo být hodně postavené, dá se říci, že takřka do pravého úhlu se sedákem. Za prvé to nesvádí k tomu, aby se za volantem usnulo, a za druhé je to prostě tak správně."
Samozřejmě si musíme také seřídit zrcátka a zapnout bezpečnostní pás, ale to už bude téma druhé lekce.
