Martin Prokop si zvyká na nového navigátora
Takzvanou Superstage dlouhou dva kilometry začne dnes večer v Karlstadtu Švédská rallye. Druhý podnik letošního světového šampionátu v automobilových soutěžích. Připomeňme, že úvodní podnik Rallye Monte Carlo opanoval úřadující šampión Sebastian Loeb na citroënu, který tak vykročil za svým devátým titulem mistra světa.
Nás však bude zajímat především počínání našeho Martina Prokopa, který si v Monte Carlu připsal první dva mistrovské body. Dvojice Martin Prokop, Zdeněk Hrůza se společně premiérově postavila na start v nejvyšší kategorii v polovině ledna na Monte Carlu. A začala sbírat první společné zkušenosti.
„Nemohu říct, že bych znal chování vozu do posledního puntíku, ale najel jsem s ním už téměř pět set kilometrů v rychlostních zkouškách. Určitě ho tedy znám lépe než při rallye Monte Carlo. Teď však pojedeme na jiném povrchu, z kluzkého asfaltu se přesouvám na led a sníh, což je úplně něco jiného. Navíc se přesouváme na nejrychlejší rychlostní zkoušky celého seriálu mistrovství světa,“ popisuje jihlavský jezdec.
Švédsko je vyhlášeno právě svojí rychlostí a ojedinělou jízdou po cestách lemovaných sněhovými bariérami. Ty na první pohled vyvolávají dojem, že se nemůže nic stát. Maximálně si auto ustele do sněhové peřiny.
„Není tu takový strach o život jako například v Monte Carlu, kde chyby mohou být velmi nebezpečné. Kolem silnic jsou obrovské srázy a hluboké strže. Naopak ve Švédsku sněhová bariéra dává velkou šanci se vrátit na trať nebo auto případně zbrzdit, ale takový výlet mimo silnici často znamená konec v závodu, protože zůstaneme zapadlí v závěji a ani diváci nám nejsou schopni pomoct dostat se z ní ven,“ říká Prokop.
Řidič musí svému navigátorovi věřit
Zdeněk Hrůza vystřídal na horkém sedadle spolujezdce letitého a zkušeného Jana Tománka. Přitom souhra mezi pilotem a navigátorem je základem úspěchu. I to byla na Monte Carlu pro oba zcela nová zkušenost.
„V Monte Carlu bylo důležité, že jsme dojeli až do cíle a projeli celý závod. Od té doby jsme si řekli, co od sebe očekáváme a potřebujeme, takže do Švédska už odjíždíme víc sehraní,“ dodává Prokop.
Důvěra v navigátorovy pokyny musí být bezmezná, přestože se buduje dlouho. Proto se naskýtá otázka, zda tam přece jen není ještě čas na to se raději nad jeho pokynem chvíli zamyslet.
„Nebude tam ani trochu zamyšlení. V Monte Carlu jsem se krátce občas zamyslel, protože hrozilo nebezpečí pádu do strže, ale ve Švédsku nebude při vysokých rychlostech čas se nad něčím zamýšlet, takže Zdeňkovi musím věřit. Myslím, že jsme na dobré cestě,“ uzavírá Prokop.
Jak tato souhra dopadne, budeme vědět v neděli okolo třetí hodiny odpoledne po závěrečné 24. rychlostní zkoušce a 350 ostrých kilometrech.
