Musíme si pomáhat
V policejních statistikách sice najdeme řadu údajů a zajímavých dat, ale nikdy nikdo nedokáže spočítat, kolik lidí by například loni přežilo z oněch 1123 obětí, kdyby jim včas a správně poskytl někdo první pomoc. Ostatně, tu potřebovalo jen v loňském roce také bezmála čtyři tisíce těžce zraněných. Bohužel, u nás to jaksi není pravidlem nebo zvykem. Proto jsme pro vás připravili takový rychlokurs první pomoci.
S poskytováním první pomoci to u nás není moc slavné.
"Stále se setkáváme s podobnými výkřiky jako: "nehýbejte s ním, co když má zraněnou páteř" nebo "nekoukejte a zavolejte sanitku." Svědci nehody tedy většinou zavolají sanitku a spoléhají se na příjezd záchranné služby, ale s podáním první pomoci je to horší. Paradoxně nejlépe dokážou poskytnout první pomoc děti v adolescenčním věku 12 až 14 let. Přece jen se po vymizení branné výchovy vrací do škol výuka první pomoci, což můžeme potvrdit i z naší zkušenosti, protože jsme do škol často zváni," popisuje své zkušenosti záchranář Michal Mareček.
Přitom první pomoc by měl zvládnout každý, kdo má ruce a nohy. Laik navíc nemusí zjišťovat celkový rozsah zranění zraněného.
"Důležité je, aby se dožil příjezdu záchranné služby. Není tedy důležité, co má za zranění, ale zachování základních životních funkcí," konstatuje lektor záchranné služby Alan Ryba.
Mnozí váhají, zda s poraněným hýbat nebo ne.
"Pokud to není nezbytně nutné, s účastníkem nehody nehýbeme. Ale jestliže hrozí požár vozidla nebo kdyby zraněný ležel v takové poloze, která by neumožňovala poskytnout masáž srdce a umělé dýchání, potom bychom jeho polohu změnili," vysvětluje Michal Mareček.
Dále postupujeme krok po kroku.
"První věc, které bychom se měli věnovat, je zastavit tepenné krvácení. Pokud zraněný nekrvácí, zaměříme se na kontrolu základních životních funkcí: Je člověk v bezvědomí? Komunikuje s námi a reaguje na nějaký podnět? Dýchá zraněný? Vidím dýchací pohyb nebo cítím proud vydechovaného vzduchu? Je přítomna srdeční činnost?"
Masivní krvácení zastavíme tlakovým obvazem, který si můžeme vyrobit i z jakékoli látky, kterou máme po ruce. V případě zaškrcení nad ranou směrem k srdci, pak musí krvácení zcela ustat. V takovém případě bychom neměli používat tenké věci, jako například naprosto nevhodná škrtidla z většiny autolékárniček. Pak přijde na řadu uvolnění dýchacích cest.
"Stále přetrvává mýtus, že jazyk se musí vytáhnout, případně někam připevnit. Dokonce i v odborných publikacích, které vyšly v poslední době, jsme tento mýtus znovu zaznamenali. Přitom uvolnění dýchacích cest představuje kromě jejich vyčištění záklon hlavy. Tím se oddálí kořen jazyka a dýchací cesty se uvolní."
Pak případně dojde na umělé dýchání a masáž srdce.
"Pokud nejsme ochotni nebo schopni dýchat z úst do úst, dýchat nemusíme a vydržíme se srdeční masáží až do příjezdu záchranné služby. Pokud se při masáži rozhodneme, že budeme dýchat z úst do úst, pak po třiceti stlačeních provedeme dva vdechy a stále tento postup opakujeme. To platí pro dospělého člověka."
Takové jsou alespoň základy první pomoci, které by měl zvládnout každý.
