Mýtné brány odhalí auta v protisměru

Spuštění toho systému se odehrálo v rekordně krátké době. Vždyť je to jen necelý rok, kdy motoristy vyděsil cizinec jedoucí 60 kilometrů v protisměru po mladoboleslavské rychlostní silnici. Pro řidiče jedoucí v té chvíli po R10 to sice byly velmi krušné chvilky, ale zpětně můžeme říct, že právě díky Švýcarovi, který při své bláznivé jízdě způsobil několik naštěstí drobných nehod, se začalo o nebezpečí jízdy v protisměru nahlas mluvit a konečně také něco dělat pro větší ochranu ostatních účastníků silničního provozu.

Jak potvrzuje Dušan Tichopád, vedoucí dálničního oddělení Ivanovice na Hané, tedy D1 na Vyškovsku, jízdu v protisměru tady řeší zhruba jednou měsíčně. Důvody jsou různé. „Někdo může být pod vlivem alkoholu nebo drog, jiný zase kvůli neznalosti místa může zmatkovat nebo si není za volantem jistý, protože dlouho neřídil. Je to individuální. Každopádně se snažíme takového řidiče co nejrychleji zastavit, aby nedošlo k nehodě,“ říká Tichopád.

Jde totiž také o to, za jak dlouho si řidič uvědomí nesprávný směr jízdy. Častokrát je v tom totiž opravdu nevinně. Po květnovém incidentu na R10 dopravní inženýři zkontrolovali všechny nájezdy a sjezdy na našich dálnicích a zjistili neuvěřitelných 326 závad u více než 150 připojení. Mnohé z nich šly podle ředitele dopravní policie Leoše Tržila odstranit poměrně snadno.

„Buď tam dopravní značení vůbec nebylo, nebo bylo zakryto zelení či dokonce reklamním zařízením. Se správci komunikace budeme hledat další řešení pro zvýraznění vjezdu do protisměru. Připojení je obzvlášť nebezpečné v místě, kde přivaděč není směrově dělen, protože potom pouze jedna chybějící značka může zavinit vjetí do protisměru. Samotnou kapitolou byly také zjištěné nedostatky u obslužných zařízení, kde zejména u rozlehlých odpočívek se řidič kvůli špatné orientaci dostal náhodou do protisměru,“ popisuje Tržil.

Detektory zjistí auto v protisměru a varují řidiče na světelných tabulích

Zároveň se začalo hledat řešení, jak varovat ostatní řidiče před případným bláznem v protisměru. Nakonec to nebyl až takový problém. Stačilo využít to, co se nabízelo, tedy mýtné brány. „V tuto chvíli systém běží na dálnici D1 po Kroměříž, dále na dálnici D2 a D5. Využili jsme totiž detektorů, které už jsou nainstalovány, takže to bylo nejen levné, ale také rychlé řešení. Tato výhoda na ostatních dálnicích však není, a proto by tam bylo potřeba investovat do hardwarového zařízení. Ovšem ani tato investice není nijak závratná,“ říká ředitel úseku informatiky Ředitelství silnic a dálnic Jan Švec.

Výhodou zmíněných čidel na mýtných branách je automatické zaznamenání pohybu v protisměru. „Pokud čidlo zaznamená vozidla v protisměru, máme jistotu, že tam opravdu je. Nehraje tu roli lidský faktor, který by mohl čidlo ovlivnit, a ani při testování jsme nezaznamenali žádnou chybu,“ pokračuje Švec.

Samotná čidla fungují na velmi jednoduchém principu. „Laicky řečeno, pokud vozidlo protne senzory v pořadí A a B, vše je v pořádku, v opačném případě je jasné, že vozidlo jede v protisměru a informace okamžitě putuje do centra řízení dopravy v Ostravě (NDIC),“ popisuje David Šimoník z firmy Kapsch, která spravuje náš mýtný systém.

Odtud se potom o protisměrné jízdě na dálnici dozvědí všichni zainteresovaní. Jako první pochopitelně řidiči ve směru, kterého se problém týká. „V tuto chvíli se informace zobrazí automaticky na tři světelné tabule před detekovaným vozidlem, ale operátor může informaci rozšířit na další tabule,“ konstatuje Švec.

Z Národního dopravního informačního centra jdou pak informace k záchranným složkám a také do dopravního zpravodajství včetně naší Zelené vlny Radiožurnálu. „Máme přímé spojení s Ostravou, takže operátor na NDIC zavolá našim redaktorům a o nebezpečí je informuje. Ve chvíli, kdy se informace objeví v systémech, redaktoři Zelené vlny budou mít potřebné podklady a budou moc posluchače informovat,“ potvrzuje vedoucí redakce Jan Říha.

Pokud na dálnici pojede někdo v protisměru, Zelená vlna vstupuje do vysílání okamžitě, i mimo pravidelné relace.