Na brzdnou stopu po moderních autech je třeba lupa
Na našich silnicích, ale nejen na nich, často nastává typická situace, kdy auto z vedlejší silnice nedá přednost vozidlu jedoucí na hlavní a dojde ke střetu. Na první pohled je řešení jednoznačné. Viníkem je řidič auta jedoucí z vedlejší silnice, ovšem není tomu tak ve všech případech.
Díky práci soudních znalců se velmi často stává, že za viníka je nakonec označen řidič druhého vozu, protože jel po hlavní silnici výrazně rychleji, než bylo povoleno. Jenže kdo rozhoduje o tom, zda přizvat k vyšetřování dopravní nehody soudního znalce? Většinou jsou to policisté, ovšem i vzhledem k ekonomické situaci se k tomu uchylují až ve chvíli, když při vyšetřování nehody skutečně není vůbec nic jasné. Proto asi nepřekvapí, že soudní znalci jsou stále častěji oslovováni samotnými řidiči.
„Orgány činné v trestním řízení totiž soudní znalce nepřebírají, proto se čím dál tím častěji stává, že jsme oslovováni poškozenými nebo naopak potenciálními viníky dopravní nehody, abychom objektivizovali zjištění policie,“ říká soudní znalec Aleš Vémola.
Úkolem znalců v dopravě je zjistit příčinu nehody a možnosti jejímu zabránění. Například při střetu aut jedoucích na hlavní a vedlejší silnici mohou zcela vyjasnit důvody nehody. Nerozhodují o vině, to je úkolem policistů nebo soudců.
„V poslední době padly často takové rozsudky soudu, kdy za nehodu mohl řidič vozu, který jel po hlavní silnici, a nikoliv ten, kdo měl dát přednost z vedlejší – tedy jeho počínání nebylo příčinou nehody. Na vině byl naopak řidič vozidla na hlavní silnici, který jel podstatně vyšší rychlostí, než byla v daném místě dovolena.“
Toto odborné stanovisko může být hodně důležité i při nehodách, ke kterým řidiči policisty nevolají. Ovšem je nutné mít dobré podklady, které bohužel častokrát nejsou stoprocentní ani od policistů.
„Například fotografie jsou pořízeny pouze v noci a chybí fotodokumentace nehody z následného dne za denního světla. Nebo není dokonalá dokumentace poškození za denního světla, aby byly vidět všechny detaily, které ke znaleckému zkoumání potřebujeme. Velmi často se také stává, že policie zpracovává pouze náčrtek nehody – tedy skicu dopravní nehody s uvedenými kvótami, ale v okamžiku, kdy začne zpracovávat plánek, zjistí, že jí něco chybí.“
Například brzdné stopy. Moderní auta totiž prakticky nezanechávají brzdou stopu, čehož bohužel využívají chytří právníci. Slušné řidiče to pak může při případném dokazování viny či neviny i poškodit.
„Zjištění a zdokumentování brzdné stopy po vozidle, které je vybaveno systémem ABS, je mnohem složitější. Vyžaduje to pečlivější ohledání místa nehody. Samozřejmě se může stát, že policista stopu vůbec nenajde. A u moderních aut vybavených brzdnými systémy to bude čím dál tím horší.“
Na druhou stranu moderní auta mají řídící jednotku, která zaznamenává veškeré dění s vozidlem a může vlastně fungovat jako takzvaná černá skříňka. Ovšem je potřeba získat data z ní včas.
„Čím je vozidlo modernější, tím víc věcí dělá za řidiče samo – například takový stabilizační systém ESP. Řidič ani nemusí poznat, zda byl v činnosti. Systémy umožňují číst různá data z řídících jednotek elektronických systémů. Pokud se to však neudělá bezprostředně po nehodě, hrozí riziko, že data budou přepsána,“ vysvětluje soudní znalec Aleš Vémola.
Většina dat z řídící jednotky je přístupna pouze v autorizovaných servisech či dokonce u výrobce, ale jejich zjištění leckdy může řidiče uchránit od mnoha nepříjemností.
