Nahlédli jsme do ročního hodnocení BS
Bodový systém platí už více než rok. A tak nadešel čas bilancování. Co přinesl? Funguje nebo ne? Co je dobře a co špatně? Nejprve se s Petrem Jansou ponoříme do světa čísel, ale nelekejte se Petr především hledal ty nejzajímavější.
Nějaký ten bod si připsalo takřka půl miliónu řidičů. Samozřejmě nechyběli ani ti, kteří se stihli za uplynulý rok, sportovní hantýrkou řečeno, vyfaulovali.
"12bodových řidičů je 1659. Těžko toto číslo posuzovat, jestli je to hodně nebo málo. Na začátku účinnosti bodového systému jsme nedokázali jasně říct, kolik těchto lidí bude, takže těžko říct, zda to bude hodně nebo málo," říká Karel Hanzelka z Ministerstva dopravy.
Body u nás, stejně jako my například ve Francii nebo Itálii, dostávají i cizinci.
"Bylo jich přibližně 65 000 a tvoří to 13,3 procenta. Nejčastějším bodovým ohodnocením cizinců je jednobodové ohodnocení, ale máme také asi 100 cizinců, kteří nasbírali 12 bodů."
Ti si tedy u nás rok nezajezdí, ale doma a v jiných zemích budou moci jezdit. Ale pojďme domů.
"Jednoznačně jsou většími hříšníky muži. Pokud se podíváme na 12bodové řidiče, tak v 95 procentech to jsou muži."
Je obecně známo, že řadu tragických nehod mají na svědomí mladí řidiči, což potvrzují i míra jejich přestupků.
"Mezi nejčastěji bodované patří řidiči ve věku kolem 30 let. Když se ale podíváme na závažnější přestupky a řidiče, kteří nasbírali 12 bodů, tak 108 řidičů bylo ve věku do 20 let."
Není bez zajímavostí, že o ten doslova mokrý řidičák vydaný v roce 2006, stihlo v průběhu následujících měsíců přijít 69 řidičů. A za co jsme nejčastěji dostávali body?
"Na 1. místě je nedodržení nejvyšší povolené rychlosti v obci o méně než 20 km/h. To je dáno tím, že ve městech a obcích se rozmáhá úsekové měření rychlosti, takže tyto přestupky se řeší ve správním řízení. Na 2. místě je neuposlechnutí povinnosti, která vyplývá ze zákazové nebo příkazové značky - např. porušení zákazu vjezdu. Třetí místo si drží opět rychlost v obci, a to překročení o více než 20 km/h, na 4. místě jsou nerozsvícená světla a na posledním 5. místě je nepoužití bezpečnostního pásu nebo dětské autosedačky."
Tak to byla řeč čísel. Ovšem je tady i další pohled a další čísla, ale ta už jsou nelichotivá. Především pokud jde o meziroční nárůst mrtvých na našich silnicích. Po té, co jsme loni na začátku prázdnin začali jezdit podle předpisů, se morálka opět uvolnila a čísla hovoří jasně. Za první půl rok roku 2006 bez bodového systému zemřelo na našich silnicích 434 lidí, letos s bodovým systémem to bylo o 61 lidí víc. O čem to vypovídá? Že by systém nefungoval? Ne, ten je až na drobnosti v pořádku.
"Jeden z možných důvodů může být to, že tato statistika v loňském roce enormně poklesla. Jinými slovy, že se pohybujeme v nějaké statistické chybě, jak říká šéf dopravní policie Zdeněk Bambas. Je to možné a asi si budeme muset počkat ještě další půl roku, abychom zjistili, zda to tak opravdu je," naznačuje vysvětlení dopravní expert Stanislav Huml.
Podle něj změna v chování s nástupem bodového systému byla způsobena masivní kampaní, ale pak přišla kritika, částečně oprávněná.
"Poměrně razantní kritika způsobila to, že se do věci vložili politici a bodový systém začal trpět "psychicky". V důsledku toho, že se na něj "házela špína", tak mnoho lidí nabylo dojmu, že je vlastně k ničemu a opět přestaly dodržovat pravidla, hlavně rychlost."
Co tedy bude se zákonem dál?
"My neříkáme, že zákon je dokonalý. Má řadu právně vadných ustanovení, které se pokoušíme odstranit technickou novelou, která je teď v legislativním procesu. Chceme svolat expertní skupinu napříč politickým spektrem, včetně odborníků, akademiků a policistů a tato skupina bude mít za úkol říct, co se zákonem dál," naznačuje vývoj Karel Hanzelka z Ministerstva dopravy.
V úvahu pak připadnou 3 možnosti, od napsání zcela nového zákona, přes dílčí úpravy až po zachování stávajícího stavu a vyhodnocení po dvou letech fungování. To ale současnou nehodovost nevyřeší.
"Nehodovost je věc, která nás velmi znepokojuje a klademe si otázku, čím to může být. Například v Rakousku, přestože je to motoristicky velmi vyspělá země, mají stejný problém, kdy za letošní první půlrok mají obrovský nárůst nehodovosti a usmrcených. Chceme tedy dát hlavy dohromady a přijít na to, čím to je."
Jestli problém není někde jinde.
"Policie se také trochu ztratila z ulic, což je holý fakt, o kterém nemá cenu mluvit, a když právo není vymáháno, tak se stává pouhým popsaným kusem papíru. O tom to není. Podstatná věc je, zda lidé mají vůli dodržovat pravidla hry," dodává Stanislav Huml.
Oslovili jsme proto ředitele dopravní služby Policie ČR Zdeňka Bambase, ten se nám ale omluvil s tím, že nechce nic komentovat a odkázal nás na tiskové oddělení. S tím jsme se ovšem nespokojili a právě práci dopravní, ale i městské police, vymahatelnosti zákona, počtu odložených přestupků nebo výši peněz vybraných na pokutách se budeme v Motožurnálu věnovat v nejbližší době podrobněji.
