Náraz z boku je bezpečný do 20 km/h
Moderní auta jsou stále bezpečnější. Dokazují to nejen stále zpřísňované metodiky bezpečnostních nárazových testů, ale i výsledky z našich silnic. Lidí umírá stále méně, i když aut na silnicích přibývá. Fakt je, že náraz, který je pro posádku dvacet let starého auta osudným, zvládne posádka v moderním autě jen s modřinami a boulemi.
Jak pro staré, tak pro nové auto platí, že pokud nemůže jeho řidič srážku odvrátit, ale ještě může ovlivnit směr nárazu, měl by vůz nasměrovat tak, aby narazil čelně. Jednak jsou tu díky motoru zpravidla největší deformační zóny a také lidské tělo snáší prudké zpomalení výrazně lépe z tohoto směru než z boku.
„Nejzranitelnější částí všech automobilů je bok, protože tam jsou nejmenší deformační zóny,“ potvrzuje Zdeněk Šolc, technický školitel Hondy.
Právě tato japonská automobilka patří podle nezávislé testovací společnosti Euro NCAP k lídrům, pokud jde o bezpečnost v nižší střední třídě, kam kromě civicu patří i golf nebo octavie.
„Automobily se optimalizují na nárazy ze všech stran. Honda před deseti lety otevřela vývojové a výzkumné centrum ve městě Tochigi, které umožňuje simulovat nárazy pod různými úhly a ze všech směrů, což je světový unikát,“ říká Šolc.
Náklady na opravu „drobné nehody“ mohou být vysoké
Jestliže u čelního nárazu automobilky deklarují jako bezpečnou rychlost kolem 55 km/h, u nárazu z boku je to pouhá dvacítka. A to i přesto, že dnes jsou auta plná airbagů a vysokopevnostní oceli.
„Jde o velmi složitý proces vývoje, při kterém jsou využívány spousty počítačových simulací. To umožňuje optimální rozložení sil při nárazu, pokud například dojde ke kolizi s vozidlem jiného tvaru a velikosti,“ popisuje Šolc.
Zjednodušeně řečeno, jde o to, aby v případě srážky s menším a lehčím autem mohl těžší vůz velkoryse a solidárně nabídnout, že část energie absorbuje do svých deformačních zón. S tím však souvisí následné, často velmi drahé opravy i po nehodách z velmi nízkých rychlostí.
„V 50kilometrové rychlosti jde o velmi silný náraz, při kterém dojde ke značným deformacím celé přídě vozu. Deformační zóny jsou navrženy tak, aby se energie co nejvíc rozložila a dopad na posádku byl co nejmenší. Proto je velmi složité určit, jak nákladná by oprava byla, ale určitě by se pohybovala v řádech desetitisíců korun,“ uzavírá Šolc.
Většinou půjde o totální škodu, kdy je ekonomičtější pořídit nový vůz a bouraný místo opravy nechat sešrotovat. Moderní auta jsou totiž často vybavena nejrůznějšími radarovými detekčními systémy, které pomáhají předejít nehodě, nebo alespoň snížit rychlost vozu, když už nehodu nelze odvrátit. Čidla jsou však umístěna většinou na přídi, často v nárazníku, takže i proto jsou náklady na opravy tak vysoké.
