Nový blatník za deset let svobody
Jakékoliv pojištění je nutné zlo. Platíme za to, aby nám v případě, že se něco stane, zpravidla něco nepříjemného, vznikla co nejmenší škoda. Přitom bychom však byli nejraději, aby k ničemu nedošlo. V případě, že se něco stane, najde se dost těch, kteří se na tom snaží vydělat. V případě motorových vozidel se podvodů dopouští v osmdesáti procentech muži. Zajímavé také je, že u životních pojistek je to v rámci pohlaví už téměř půl na půl.
Za pojistný podvod můžeme jít do vězení podle nového trestního zákoníku až na 10 let. Málokdo si však uvědomuje, že podvodu se dopouští i jen zdánlivou maličkostí.
„Pojistného podvodu se dopustí ten, který uvede nepravdivé údaje při sepisování pojistné smlouvy nebo při vyžadování pojistného, anebo ten, kdo škodu nějakým způsobem udržuje,“ konstatuje podstatu svojí práce jeden z detektivů, který má s podvody letité zkušenosti.
Častěji pak podvody páchají muži. „Pojistné podvody v rámci neživotního pojištění, kam spadá i pojištění vozidel, páchají z osmdesáti procent muži, ovšem v případě životního pojištění, například při úmrtí nebo úrazovém pojištění, je činnost žen vyšší – pohybuje se kolem čtyřiceti procent,“ říká Ludvík Bohman z České pojišťovny.
Zhruba 10 až 15 procent peněz vyplacených na základě pojistek je vydáno neoprávněně v důsledku pojistného podvodu. I proto mají pojišťovny své vlastní týmy, které mají k dispozici minimálně stejné technické prostředky, například počítačové vybavení, ale i další prostředky připomínající vybavení detektivů z televizních seriálů, včetně výjezdových jednotek.
„V útvarech likvidace pojistných událostí využíváme speciální mobilní útvary s moderní technikou, které dokážou vyhodnotit průběh nehody na místě. Posléze vyhodnocujeme listinné dokumenty a tvrzení účastníků dopravních nehod. Také jsme schopni prostřednictvím operativních zjištěních v terénu, například výpovědí svědků a samotných účastníků nehody, odvodit, zda je ohlášení pojistné události pravé, nebo zfalšované.“
K dispozici mají třeba i program, který dokáže z výpovědí zjistit, zda k nehodě došlo, jak je pojišťovně předkládáno. Pomáhá především v případech, kdy například nedošlo k přímému střetu vozidel, tedy při nehodách motorkářů.
Podvodníky lze rozdělit na dvě skupiny. Jedni se snaží navýšit škodu způsobenou při nehodě, takže si snaží přilepšit třeba tím, že si nechají opravit nějaký ten blatník navíc. Jednoduše, jak se říká, chtějí vytřískat nějaké peníze navíc. Anebo si myslí, že každá pojišťovna hrabe na svém písečku.
„Jednu škodu se snaží uplatňovat u různých pojišťoven – například škoda uhrazená Českou pojišťovnou se vzápětí objeví u Kooperativy a dalších pojišťoven. Tato činnost je poměrně častá, ale také docela snadno odhalitelná.“
Druhou skupinou jsou organizovaní podvodníci, jenže i ti se dopouští zdánlivě triviálních chyb. Jako třeba v případě nehody luxusního Audi A8 v Srbsku. „Z prvního pohledu na tom nebylo nic podezřelé. Nehoda byla doložena dokumenty srbské policie, nákresy a fotografiemi nehody. Vypadalo to moc hezky. Leželo to u nás na stole asi čtrnáct dnů, a když se vrak dotáhl zpět do republiky, znovu se fotil. Na zbouraném blatníku byla krásná zelená kvetoucí květina.“
Říkáte si, co má květina společného s podvodem? Detektivům v tu chvíli stačil pohled do kalendáře. „Nehoda se totiž měla stát koncem srpna v době největších veder. Vezmete-li v úvahu, že se auto na podvalníku táhlo ze Srbska do Česka a květina byla stále zelená a kvetoucí, bylo to podezřelé.“
A ještě jedna kuriózní nehoda. „V pojišťovně byla ohlášena pojistná událost, kdy se člověk jedoucí na kole vyhýbal chodci, při tom se mu povedlo strhnout drahé hodiny, roztrhnout koženou bundu a poškodit zaparkovanou octavii, když se snažil ustát pád z kola,“ vypráví Ludvík Bohman.
Požadovaná náhrada škody pak byla neuvěřitelných 150 tisíc korun - za hodinky, bundu a odřené auto. Bohužel, pachateli byly dobře známé „firmy“, které se znaly, a navíc auto patřilo původně jednomu z nich. No není to náhoda? I to pojišťovně prozradila její databáze.
