Obce z vážení kamiónů nezbohatnou
Přetížené kamiony jsou velkým problémem našich silnic - víc je ničí a hlavně jsou nebezpečnější, protože mají delší brzdnou dráhu a v zatáčkách mohou mít problémy. Policisté a celníci doposud kontrolovali správnou hmotnost kamiónů a přestupky pak postupovali do správního řízení, ale to by se od 1. ledna 2010 mělo změnit.
Podzimní novela zákona o pozemních komunikacích dává pravomoc kontrolovat přetížená vozidla i obcím, které by prostřednictvím vysokorychlostního vážení mohly správní řízení zahájit samy. Ovšem dopravci jasně tvrdí: "Můžete to zkusit, ale za přestupky od nás nedostanete ani korunu". Mají pravdu? Není to jen snaha o zastrašování?
Kdepak, dopravci se totiž narozdíl od zákonodárců daleko lépe orientují v oblasti vážení a přetěžování kamiónů a zmiňovaná novela pro ně není postrachem
"Úskalí spočívá ve výběru vhodného měřidla pro vysokorychlostní vážení. Nepůjde-li o stanovená měřidla, důkazy mohou být relativizovány a poměrně snadno zpochybněny. To povede k tomu, že nikdo nebude sankcionován, ale naopak dopravce bude případně požadovat náhradu škody za nesprávný úřední postup," tvrdí dopravní právník Jan Kněžínek.
Dopravci by to skutečně dělali, jak potvrzuje Martin Felix z ČESMAD Bohemia: "Jestliže by měly váhy automaticky udělovat pokuty, tak v současné době budou všechny pokuty nezákonné a my se proti nim budeme samozřejmě soudně bránit. Rádi bychom také upozornili obce, aby na novelu zákona neskočily a neinvestovaly desetimiliónové částky do nákupu vah na vysokorychlostní vážení, které jim nemohou sloužit pro výběr pokut."
V čem je vlastně problém? Podle původní představy zákonodárců totiž vysokorychlostní vážení mělo z pohledu obcí fungovat stejně jako měření rychlosti. Vysokorychlostní neboli dynamické váhy jsou v podstatě smyčky zabudované přímo ve vozovce, jejichž prostřednictvím je vozidlo zváženo bez nutnosti zastavení. Výsledný záznam by podobně jako fotografie u měření rychlosti měl podle zákonodárců sloužit jako podklad pro správné řízení. Uvedený postup však není možný.
"V České republice existují stanoviště se zabudovanými dynamickými vahami. V rámci celoevropského společenství vysokorychlostní vážení není uzákoněno za účelem postihu, má sloužit pouze k informativnímu vážení. Je-li vozidlo dynamicky zváženo, musí následně proběhnout kontrolní vážení také na stacionárních vahách, které jsou stanoveny měřidlem a mají platnost certifikátu," zdůrazňuje Pavel Nosek z policejního prezidia.
Teprve výsledek z měření na stacionárních, nízkorychlostních vahách může sloužit jako podklad pro zahájení správního řízení. Problém je, že vysokorychlostní váhy jsou poměrně nepřesné, a proto z hlediska metrologie jsou zařazeny pouze v kategorii měřidla pracovní, tedy pomocná, a nikoliv v potřebné kategorii měřidla stanovená.
"Výstup z nestanoveného měřidla může být použit jako důkaz, ale jeho důkazní hodnota odpovídá hodnotě výstupu - je relativní a poměrně nízká. Dá se říct, že za důkaz přetížení vozidla by mohla být i svědecká výpověď, že vozidlo bylo nízko u země. I toto svědectví by mělo určitou vypovídací hodnotu, kterou by správní úřad mohl vzít na vědomí, ale jako jednoznačný důkaz by se muselo jednat o stanovená měřidla," vysvětluje Jan Kněžínek.
I proto ministerstvo dopravy po dohodě s policií doporučuje obcím využívat vysokorychlostního vážení pouze v kombinaci s vážením na stacionárních vahách.
