Plnohodnotná rezerva - ano či ne?
Nová auta by se měla vybavovat pouze plnohodnotným rezervním kolem. Alespoň je o tom přesvědčeno 66 procent lidí, kteří se zapojili do naší pravidelné internetové ankety. Podle další skupiny hlasujících - měla 26 procent - stačí mít v kufru takzvané kolo na dojetí, zatímco zbývajících 8 procent respondentů volí prostorově menší záležitost - namísto náhradní pneumatiky jim stačí sada na opravu kol. Jaké jsou trendy automobilek a jaký jsou výhody a nevýhody jednotlivých typů rezervy?
Trend je jednoznačný, i když zatím jen u aut vyšší třídy - nevozit v kufru plnohodnotnou rezervu.
"Výrobci vozidel argumentují snižováním hmotnosti, což má souvislost přímo se spotřebou. Dalším problémem je, že rezervy zastavují prostor, to je dáno konstrukcí nápravy, a tak dále. Takže mnoho vozidel čím dál tím víc používá takzvanou nouzovou pneumatiku, my tomu říkáme jitrnice. Velcí výrobci luxusních modelů k tomu dodávají kompresorek pro dohušťování do zdířky na zapalovač," přibližuje Jiří Veleba z Auto Prima.
Přičemž už existují pneumatiky, kterým ani poškození nevadí.
"Dneska už jsou pneumatiky zvané RunOnFlat, to je tzv. pneumatika, se kterou se dá jet na prázdno. Samozřejmě za určitých podmínek. Musí se snížit rychlost, má jen určitý dojezd, co se týče kilometrů, a vozidlo musí být vybaveno bezpečnostním zařízením, které hlásí únik tlaku v pneumatice. Jinak by mohlo dojít k nehodě a bylo by to ještě horší, než mít normální pneumatiku," doplňuje Richard Srbecký z Goodyeru.
Pneumatika RunOnFlat je samozřejmě velmi výhodná na silnici, kdy bez podstatnějšího zdržení dojedete do cíle cesty, jenže pak může nastat velký problém. Je zatím velmi těžké najít pneuservis, který umí takovou pneumatiku opravit.
"Kolega pátráním na internetu a obvoláním svých známých a obchodních partnerů z branže ke svému úžasu zjistil, že mu proraženou pneumatiku RunOnFlat v Praze umějí opravit pouze dvě firmy. Ale u poměrně slušně vybavených autoservisů, kde bych to předpokládal, byste marně hledali pomoc, aby vám tuto pneumatiku někdo demontoval, opravil nebo vyměnil," varuje Jiří Veleba.
Na podobném principu pracuje i takzvaná dojezdová pneumatika. Tu si vozíte v kufru a musí se vyměnit za poškozenou. Má menší rozměry a nezabírá proto tolik místa. Ale protože je jiná než ostatní tři kola, je při jízdě nutné dodržovat určitá pravidla.
"Občas člověk vídá na silnici, že některým řidičům nic nebrání v tom, aby jeli přes 100 kilometrů v hodině, přestože tato pneumatika je dělaná na maximální rychlost 60 nebo 80 km/h," říká Richard Srbecký.
Výhodou dojezdové pneumatiky jsou právě její rozměry, díky kterým by výměnu mohly bez problémů zvládnout i ženy, pokud tedy budou mít dost síly na povolení pneumaticky utažených šroubů na poškozené pneumatice, ale to už je jiná kapitola. Možná by proto mohly být výhodnější opravárenské balíčky.
"Nevím, jestli jsou tyto bezpečnostní opravárenské sady, které některé automobilky využívají v rámci úspory nákladů, ideální varianta. Ne každý přesně ví, jak s takovou sadou zacházet. Ve voze pak není žádná rezerva a já si myslím, že i dojezdová pneumatika je lepší než žádná pneumatika."
A tak není divu, že když se člověk zeptá přímo řidičů, jakou rezervu by si vybrali, odpověď je jednoznačná.
"Já mám plnohodnotnou rezervu. Stejnou, jako všechna ostatní čtyři kola. Už jsem asi dvakrát píchl."
"Rezervu bych si dal určitě normální klasické kolo."
Koneckonců tento názor potvrdila i naše anketa, i když automobilky se snaží být vždycky o krok dál.
"Ne všechno, co nám technika přinese, je využitelné teď hned, a ne všechno má tu správnou hodnotu za peníze, co to stojí," dodává na závěr Veleba.
