Pomohly by semafory?
Poslední únorový týden by se dal z pohledu chodců nazvat určitě černým týdnem. Obzvláště v Praze nebylo na přechodech pro chodce zrovna bezpečno. Už jsme to v Motožurnálu sice zmínili, ale přesto. O některých případech je možné mluvit stále dokola. Takže, pro připomenutí. V pondělí 26. února srazil řidič taxi v Praze 4 na přechodu pro chodce matku s kočárkem. Žena přecházela po přechodu čtyřproudou silnici, za ruku vedla tříletého chlapce a tlačila kočárek. Ostatní přibrzdili ale taxikář ne. O tři dny později zase dodávka večer srazila na přechodu v Bělohorské ulici v Praze 6 dvě mladé ženy ve věku 22 a 25 let. Starší žena zemřela při převozu do nemocnice, druhá skončila s vážnými zraněními v nemocnici. Jednou ze 108 obětí, které řidiči loni pozabíjeli na přechodech, byl 18. října sedmiletý chlapec, kterého srazil motocyklista jedoucí příliš rychle. Na počátku března byl odsouzen a posedí si 2 roky. Chlapec už se bohužel nikdy nepostaví ani neusměje. A takových příběhů bohužel život píše příliš mnoho. Ale ono nestačí o problému mluvit. Je třeba hledat řešení. A právě o to se dnes pokusíme. Třeba tím, že otevřeme diskusi. Dnešní otázka tedy zní: Jak zvýšit bezpečnost přechodů, především na víceproudých komunikacích?
Vezměme to po pořadě. Bez diskuse nejnebezpečnější přechody jsou na víceproudých komunikacích, kdy jeden řidič zastaví, dá chodci přednost a auto jedoucí ve vedlejším pruhu ho smete. I proto novela zákona z loňského července přímo nařídila povinnost zastavit všem řidičům, jakmile tak učiní jeden. Ale to nestačí. Naskýtá se tedy otázka, zda by nebylo možné zákonem nebo vyhláškou nařídit například osazení těchto přechodů výstražným světlem.
"Právní úprava něco takového určitě přímo nařizovat nebude, protože situace může být opravdu jiná. To musí zohlednit konkrétní úřad. Může využít například retroreflexní podklad dopravní značky, výstražná světla, může přechod nějakým způsobem zvýraznit, anebo přistoupit ke stavebním úpravám, kdy se dvouproudová komunikace před přechodem zúží na jednoproudovou. Opakuji, že způsob zvýraznění přechodů pro chodce musí každý úřad zvážit sám podle vlastních okolností a nemůže to být direktivně nařízené právní úpravou," vysvětluje Jan Kněžínek z Ministerstva dopravy.
Pro upřesnění od počátku loňského roku nesmí být podle normy na víceproudých komunikacích zřizovány nové přechody bez světelné signalizace. Ale stále jsou tady ty stávající. O bezpečnostní prvky na jakémkoli přechodu můžeme požádat i sami. Třeba, když společně se známými a sousedy usoudíme, že přechod, přes který chodí naše děti do školy a ze školy, je opravdu nebezpečný.
"O umístění dopravní značky nebo zařízení rozhodne příslušný silniční správní úřad, který rozhoduje o umístění dopravního značení. Tento úřad také kvalifikovaně posoudí vaši žádost a může o ni rozhodnout. Také je schopen zajistit financování toho opatření," radí ředitel Ústavu dopravního inženýrství hlavního města Prahy Ladislav Pivec.
Znamená to obrátit se na příslušný odbor dopravy našeho magistrátu nebo úřadu obce s rozšířenou působností.
"Tyto odbory zpravidla vykonávají funkci oficiálně nazývanou silniční správní úřad."
Samozřejmě, každý chodí jinudy a připadá mu nebezpečnější jiný přechod. Kdo by nechtěl větší bezpečnost pro sebe nebo své dítě. Proto je třeba vše posoudit. Vyjádřit se musí i policie, tedy i ta městská. Bude-li úprava schválena, může trvat i rok než bude realizována, především v případě stavebních úprav nebo světelné signalizace. S novým zákonem a zavedením, zjednodušeně řečeno, přednosti chodců na přechodech, protože zákon jasně stanoví pravidla hry pro obě strany, na řadě míst přechody zmizely, ale stále jich je mnoho. Řidiči často staví co několik desítek metrů. To jejich funkci a důležitost poněkud devalvuje, což se promítá do jejich bezpečnosti a výsledkem jsou zbytečné nehody. Co s tím? Máme pro vás kacířskou myšlenku: co kdybychom jejich počet snížili, čímž by vzrostl význam těch, které by zůstaly zachovány?
