Předjíždíme ve sněhu
Jízda na sněhu má svá specifika - po ledu se jedná o povrch s nejnižší adhezí, proto bychom k ní měli správně přistupovat a přemýšlet o ní. O tom, že mnozí jízdu za zimních podmínek nezvládají, není pochyb. Snad se se mnou nebudete přít. Ale pro jistotu, tady je jeden argument: Poklidná sobota, vesměs suché silnice, 15. listopadu. Počet nehod? Jak u hasičů - 333. Zasněžená sobota 21. listopadu? Více než dvakrát tolik nehod, konkrétně 740. Je třeba něco dodávat? I proto se teď podívejme na úskalí jízdy po bílé silnici.
Prvním předpokladem je kvalitní zimní pneumatika s výškou dezénu minimálně 4 mm. Musí se totiž patřičně otevírat, čistit a nabídnout potřebný záběr. Pak je to ale i o našem přístupu, auto samo vše nezvládne. Zvlášť ve městech se povrch velmi často mění.
"Ideální je situace, kdy jezdím v místech, která znám. Mokrá kostka je velmi nebezpečná a klouzavá, horší to bude v zimě, kdy je na kostkách ledová či sněhová tříšť. Tam, kde je asfalt, je možné jet nějakou rychlostí, ale na břečkou pokrytých kostkách je třeba jet výrazně pomaleji," radí Jiří Patera, vedoucí výcvikového centra při Polygonu Most.
Město nám ale chystá řadu dalších nástrah.
"Je třeba vnímat silniční provoz i z hlediska dopravního značení nebo kolejí. Jednoznačně tam, kde je sněhová tříšť, a najíždím na koleje, tak to může auto unášet a nasměrovat jej do jiného směru, současně to má velký vliv i při brždění. Obdobné je to na přechodech pro chodce natřených barvou, tam je v těchto dnech minimální adheze."
Vyjedeme-li mimo město, pak nám na mnoha místech nastane dilema, zda jet ve vyjetých kolejích nebo naopak zvolit jízdu mimo ně.
"Pokud je teplota okolo nuly, pak je výhodnější jet ve vyjetých kolejích, protože stopa nebude zmrzlá. Ovšem pokud se stopa vyjetá auty udusá, zpevní a je velký mráz, pak je velice nebezpečná. V takovém případě volíme jízdu mimo stopu, ale musíme jet daleko opatrněji, protože bude v hlubším sněhu. Můžeme ovšem očekávat standardní zpomalení auta. Na stopě, která je ujetá, může být místy asfalt, ale také ujetý sníh nebo led, a to je horší ve smyslu předvídání situace. Vše musí být pomalejší a včas."
I v zimě a například i za hustého sněžení nadejde okamžik, kdy budeme potřebovat předjet. To bychom nejprve měli řádně zvážit, ale když už...
"...pak je potřeba volit včas. Je nutné perfektně kontrolovat zrcátko, abychom za sebou měli dostatečný prostor a už z velké vzdálenosti ukázat směrovkou. Budeme-li předjíždět s klasickým vozem bez systémů, je ideální rozjet auto do příslušné rychlosti, vyšlápnout spojkový pedál a změnit jízdní pruh s tím, že kola se odvalují sama, nezávisle na motoru."
To ale především na dálnicích lze jen s dostatečným tréninkem. Totéž ale platí i při zařazování se zpět.
"Daleko před přejížděním z pruhu do pruhu ukážeme směrovkou, znovu vyšlápneme spojkový pedál a tříšť a sníh mezi kolejemi přejedeme s vyšláplou spojkou. Poté je úplně ideální plynule přidávat plyn, současně povolovat spojku a zařadit se do pravého jízdního pruhu."
Zkrátka na vše musíme mít dostatek času.
