Předpovědi počasí věř, ale prověřuj
Od 1. listopadu letošního roku do konce března toho příštího musíme mít zimní pneumatiky na autě vždy a všude. Má to však jednu podmínku. Musí panovat zimní počasí, tedy musí být souvislá vrstva sněhu, ledu nebo námraza. Jenže co když budou silnice stále suché a počasí přívětivé? Pak musíme změnu počasí očekávat. I to říká zákon.
Na úvod je třeba říct, že letní pneumatiky při teplotách těsně nad nulou z bezpečnostního hlediska prostě nefungují ideálně. Budeme-li však i přesto chtít vyjet, například při ojedinělé zimní cestě, bude to možné jen na kratších cestách, a to jen někde. A vždy budeme muset sledovat předpověď počasí.
„Předpovědi na jeden den dopředu většinou vycházejí na 90 až 95 procent, na dva dny dopředu je přesnost předpovědi kolem 90 procent, na tři a čtyři dny dopředu mezi 80 až 85 procenty. Nejvyšší úspěšnost je většinou u předpovědi teplot a oblačnosti, méně vychází předpověď množství a rozložení srážek a také výskyt bouřek nebo mlh,“ konstatuje Marie Odstrčilová z Českého hydrometeorologického ústavu.
Úspěšnost předpovědí je logicky závislá na celkové situaci. Velkou roli hraje například oblačnost. Silničáři přitom mají na rozdíl od nás informace k dispozici průběžně a předpovědi pro ně se mění v řádech hodin. „V každém kraji máme pohotovost na střediscích meteorologů, neustále jsme napojeni na dispečink meteorologů a víme, jaký bude vývoj počasí. Na silnicích I. tříd a dálnicích jsou umístěny meteohlásky, které dispečera zimní údržby informují o teplotě a množství srážek, aby mohl rozhodnout o nejvhodnější technologii údržby konkrétní komunikace,“ popisuje Milan Dont, který má na ministerstvu dopravy na starosti zimní údržbu po celé republice.
Kromě předpovědi, na kterou se podíváte třeba večer před plánovanou cestou, se ještě ráno koukněte na teploměr za oknem. Ovšem je potřeba počítat s tím, jak vysoko od země je vaše okno. „I když je slabě nad nulou, zejména v nočních a ranních hodinách může být při zemi chladněji, protože vzduch se ochlazuje od zemského povrchu. Vozovka tedy bývá ještě o něco chladnější než teplota v jednom nebo ve dvou metrech,“ vysvětluje Marie Odstrčilová.
Teploty kolem nuly jsou nejzrádnější
Bude-li za oknem sněhová nadílka, pak asi nebude třeba na letních pneumatikách nic moc řešit. Nejzrádnější budou právě teploty okolo nuly a zdánlivě suchá silnice. K tomu, aby na vás venku čekala námraza, totiž stačí málo. „Nemusí mrholit nebo pršet, stačí, když se objevuje mlha nebo nízká oblačnost.“
Jenže i zdánlivě suchá vozovka bez námrazy se na řadě míst, například na mostech, může proměnit v nepříjemnou klouzačku. Tam totiž bývá silnice o poznání promrzlejší. „Hodně závisí na množství oblačnosti. Když jí je hodně, rozdíly nebývají vysoké. Nejvyšší rozdíly jsou většinou při jasné obloze a bezvětří, kdy se pohybují v rozmezí čtyř až šesti stupňů,“ uzavírá Marie Odstrčilová.
Na takhle namrzlé silnici už vám zase letní pneumatiky budou k ničemu a pojedete na sáňkách dřív, než řeknete švec.
