Přesune se zboží ze silnice na železnici?
Asi každý motorista by si přál volnější silnice a dálnice, po kterých by především nejezdily kamióny. Úplně vymýtit je ovšem nejde, vždyť v naší republice se ročně převáží přes 510 tisíc tun zboží. A většina samozřejmě po silnici, protože jen zhruba 17 procent nákladů putuje železniční cestou. Ministr dopravy to chce změnit. Je šance, že se mu to povede?
I když ve většině zemí je obvyklé, že přepravci jsou k přechodu na železnici motivováni nejrůznějšími pobídkami, především při nákupu speciálních jednotek, pak náš šéf resortu Vít Bárta zatím udělal prakticky jedinou věc – o čtvrtinu zvýšil kilometrové sazby mýta.
„Já jsem šel obrácenou cestou, která je dle mého názoru spravedlivější a plošnější. Postupně se snažíme snižovat cenu za dopravní cestu pro nákladní přepravu po železnici, kterou máme nadstandardně vysokou ve srovnání s ostatními státy Evropské unie. Naopak nezastírám, že chci svým způsobem represivně maximalizovat mýto na silnici. Tím vytváříme ekonomické prostředí, které by mělo pozitivně železnici diskriminovat.“
Jenže zvýšení mýta zřejmě k výraznějšímu přesunu zboží na železnici nepovede. Aspoň to podle Martina Špryňara ze Sdružení dopravců ČESMAD BOHEMIA potvrzuje studie z Německa a Francie. Co by se tedy stalo, kdyby se mýto na kilometr zvedlo o jedno euro, tedy asi 25 korun, což je šestinásobek naší současné nejčastější taxy? Kolik zboží by se přesunulo ze silnice na dráhu?
„Zhruba 1,22 procenta zboží. Protože když se vyřadilo zboží, které je nevhodné na železnici z důvodů bezpečnosti, jiné zboží z důvodu přepravy just in time – přepravy na čas, tak skutečně zbylo jen velmi malé zboží, které je citlivé na cenu, že by to ten převod znamenalo. Myslím si, že šance není moc velká, nehledě na to, že již dnes na hlavních zbožových tratích, v některých uzlech, kde se potkává nákladní a osobní doprava, kapacita volná není.“
Navíc, žádný podnik či nákupní středisko není přímo u nádraží, takže pro takzvanou první a poslední míli jsou nutná nákladní auta. A to předpokládá dvě věci – speciální výměnné nástavby, které se z vagónu celé přesunou na návěs kamiónu, takže nejde o překládku jednotlivého zboží a pak je samozřejmě nutné mít nějaké logistické centrum, kde se všechno toto odehraje. A těch je zatím jako šafránu.
„Máme například v Lovosicích velký logistický areál, který bohužel nenaplňuje naše očekávání. V rámci dopravní superkoncepce jednoznačně počítáme s rozvojem logistických center – především pro Moravu. Budeme maximálně hledat partnerství, která nebudou založena na developerech, ale na partnerech, kteří mohou posílit vlastní dopravní toky a budou u českých komerčních subjektů,“ říká opět Vít Bárta.
Takže to bude ještě běh na dlouhou trať. A tak zatím ministerstvo dopravy podpořilo první ročník soutěž Volná cesta, kam se mohou přihlásit všechny projekty, které vedou k přenesení zboží ze silnice na železnici. Jenže je otázkou, jaké projekty se v soutěži vůbec objeví.
„Pevně věřím, že se nastartuje, jak říkal pan ministr, provoz na vlečkách. Mám pocit, že jich je dva a půl tisíce evidovaných, z toho některé zrušené a některé jsou v tzv. klidu. Případně se vybudují další nové vlečky a dojde k převodu na kombinovanou dopravu. Ovšem je otázka, co se podaří,“ konstatuje porotce Jan Tichý z Fakulty dopravní ČVUT.
