Při dopravní nehodě si nehrajte na hrdiny

Zastavit se a zhluboka se nadechnout. Rozhlédnout se a odstavit naše auto tak, aby se do nehody nedostali další a nám nehrozilo jakékoliv nebezpečí. Pak vytočíme na mobilním telefonu 155 nebo 112.

„Pomůže, když volající komunikuje, když podává informace o tom, jak to na místě vypadá. Hasiči i záchranka tak mohou být připraveni na to, co je na místě čeká,“ radí hasič Michal Gabriška.

Než záchranáři dorazí, může případný zraněný zemřít. Nezapomínejme však, že vždy jde v prvé řadě o naši bezpečnost.

„Musíme vědět, zda jsme schopni svými vlastními silami zabránit úmrtí nebo tomu, aby auto začalo hořet. Musíme uvažovat reálně a nehrát si na hrdiny,“ upozorňuje hasič.

Laik může požáru předejít jednoduchým způsobem. „Pokud ta možnost existuje, je dobré dostat se do vozidla a vytáhnout klíček ze zapalování. Pokud je auto tak zdemolováno nárazem, že vidíte na baterku, kde může docházet k jiskření, raději už bych to nechal na hasičích.“

V takovém případě musíme dostat zraněné ven z auta. Ale kudy? Záleží na tom, jak je auto nabourané.

Kdo křičí, je živý

„Mělo by docházet k co nejmenší manipulaci se zraněnou osobou. Nejlepší je vytáhnout ji ve směru osy páteře,“ radí Radim Nagy.

Je-li zraněných víc, platí sice morbidní, leč jednoduchá poučka izraelské záchranné služby. Kdo křičí, je živý, kdo chrčí, je mrtvý.

„Kdo křičí, měl by jít naposled, protože je evidentně živý a nemá až takové problémy neslučitelné se životem,“ popisuje postup hasič Radim Nagy. Nemusíme zjišťovat, kolik kdo má zlomených rukou nebo nohou. Vždy totiž podle záchranáře Alana Ryby záleží na jediném.

„Důležité je, aby se dožil příjezdu záchranné služby. Důležité je tedy zachování základních životních funkcí,“ radí.

Nejprve tedy ošetříme masívní krvácení, uvolníme dýchací cesty – dnes je doporučováno pouhé výrazné zaklonění hlavy – a případně zahájíme masáž srdce, kdy stokrát do minuty stiskneme hrudní kost o čtyři až pět cm do hloubky.