Proč beton střídá na dálnici asfalt?
Letošní zima dala našim silnicím pořádně zabrat a bude trvat ještě hezkých pár týdnů, než se nějakým způsobem opraví alespoň ty největší díry na silnicích. Každopádně řidiči musejí být na takovýchto vozovkách hodně ostražití. S nekvalitním povrchem se však hodně často setkáváme také na nejfrekventovanějších komunikacích, tedy dálnicích. Ať už jde o vyježděné koleje na asfaltu anebo díry ve spárách betonových panelů. Ty jsou méně časté, a proto je snaha právě beton na dálnice pokládat. Ovšem ne všude.
Důvodem střídání betonových úseků s asfaltovými na našich dálnicích kupodivu není libovůle stavařů či omezené finanční prostředky, ale normy. Například v tunelu asfalt na vozovce nenajdeme.
„U tunelových objektů je daný betonový povrch vzhledem k požární bezpečnosti - hořlavosti živice nebo asfaltu. Na mostních objektech je naopak předepsán asfaltový povrch, protože betonové vozovky mají velkou hmotnost,“ vysvětluje Jan Hoření z Ředitelství silnic a dálnic.
Navíc při případném problému v mostní či podzemní části je asfaltový povrch lépe přístupný. Na nové dálnice se však většinou už používá beton. Po betonu se bude jezdit i na právě dostavované části Pražského okruhu.
„Betonový povrch je trvanlivější, takže nevyžaduje tak časté opravy jako povrch asfaltový. Finančně vycházejí téměř stejně,“ říká stavař Jiří Řiška.
V praxi je to dobře vidět na dálnici D5. Z Prahy po Plzeň jedete po asfaltu, od Plzně po Rozvadov je na vozovce beton.
„Přestože je tam betonový povrch po dobu zhruba 13 let provozu dálnice, nebylo třeba dělat zásadní rekonstrukce. Naopak mezi Prahou a Plzní se živice obnovuje vlastně průběžně. Tam je to dobře vidět. Potom je třeba samozřejmě porovnat náklady,“ konstatuje Jan Hoření.
Pořizovací náklady jsou u betonu vyšší než u asfaltu. Pokud se však k tomu připočtou náklady na zhruba 20letý provoz - protože asi tak dlouho vydrží beton bez zásahu - pak se cena v podstatě vyrovná. Životnost asfaltu je totiž v závislosti na intenzitě provozu 7 až 15 let. Ovšem i přesto ani odborníci nejsou zajedno, který povrch by se měl na silnicích preferovat.
„Na betonové vozovce se nikdy nevyjedou koleje. U asfaltové vozovky k tomu dochází poměrně často a hlavně brzy. Nevýhoda betonových vozovek je jejich rekonstrukce, protože se musí postupovat po celcích. Naopak asfaltové vozovky se dají opravovat podle potřeb po částech.“
A který povrch je příjemnější samotným řidičům?
„Betonový povrch je lepší, protože déle vydrží. Ovšem podle mých zkušeností je příjemnější jízda po asfaltu.“
„Po asfaltu se jezdí lépe, jízda je příjemnější, ale zase jsou v něm často díry. Jízda po betonu je celkově hlučnější a je v autě znát.“
„Betonový povrch v autě poznáte, zvlášť když je to na dálnici, která nepatří mezi nejkvalitnější - mám na mysli hradeckou dálnici. Ovšem pouze část mezi Prahou a Sadskou, dále už je povrch perfektní.“
Není totiž beton jako beton. Technologie výrazně pokročily, takže beton položený v osmdesátých letech je podstatně hlučnější než ten současný. Ostatně i to je jeden z důvodů, proč by letos měla začít rekonstrukce dálnice D1, pokud se tedy na ni najdou peníze.
Na rozbité silnice s velkorysostí
Kdy budou silnice bez výtluků?
"Rychlobeton" - ne třicet, ale tři dni
