Proč v Německu probíhají uzavírky na silnicích jinak?
A je to tady! S příchodem jara opět začaly na silnicích růst uzavírky jako houby po dešti. Houbaři už se možná těší, řidiči pomalu, ale jistě začínají skřípat zuby. Na řadě míst totiž nechápou, proč je uzavírka několik kilometrů dlouhá, ale pracuje se jen na jednom metru. Nebo proč ji neudělali v obou směrech dvouproudou?
Dnes se zaměříme na to, co vlastně o umístění a realizaci uzavírky rozhoduje. Začněme tím, co se na české řidiče chystá, a to očekávaná velká rekonstrukce dálnice D1. Při takovýchto monstrózních akcích se řidiči často ptají: proč to neděláme jako v Německu? Tam je uzavírka sice dlouhá, ale jasná a přehledná, všude se pracuje a provoz i práce „odsýpá“.
„Němci neprovozují dálniční síť třicet let, ale osmdesát, takže oni ty generální rekonstrukce nedělají poprvé jako my, mají s tím zkušenosti. Mají tedy nastavený systém, kdy postupují po 5-, 10- nebo 15kilometrových úsecích od města k městu. Když na jednom konci začnou, mohou teoreticky na druhém opět začít,“ popisuje Jan Hoření z Ředitelství silnic a dálnic.
Obdobným způsobem se však pracuje někdy i u nás. „V roce 2010 se tímto stylem opravilo celých sedm kilometrů Pražského okruhu mezi Slivencem a Zličínem. Tato stavba byla v asfaltovém provedení z roku asi 1982, v roce 2010 byl kompletně odstraněn povrch i podloží a dnes je tam nová betonová dálnice,“ konstatuje Hoření.
Dopravní opatření může stát víc než samotná uzavírka
Uzavírky lze obecně rozdělit do dvou kategorií, a to na krátkodobé a dlouhodobé. Nejkratší omezení jsou ty pro obvyklou údržbu, například kvůli sekání trávy. Tady je to otázka volby času provedení potřebné práce mimo dopravní špičku. Ovšem jsou tu i krátkodobé uzavírky, které na první pohled vypadají jako nesmyslné.
„Je potřeba opravit například dilataci mostu, kdy je potřeba provoz omezit jen na pár dní. Problém je však ten, že nejen oprava stojí peníze, ale také samotné dopravní opatření a vymezovací kužely něco stojí,“ vysvětluje Hoření.
A jsme u jádra problému, u financí. Pokud oprava bude trvat měsíc, dva nebo šest, vyplatí se naplánovat například dva pruhy v každém směru, a to často i za cenu miliónů, kdy se musí například zpevnit krajnice.
„I velmi krátké uzavírky stojí statisíce korun. Například oprava za tři sta tisíc korun může ve finále vyjít levněji než samotné dopravní opatření, které může stát i milión korun, takže podle toho se rozhodujeme, že se tu těch pár dní, než bude úsek opraven, budou tvořit kolony,“ uzavírá Jan Hoření. Takže jsme zase u peněz.
