Součet odškodných za nehody - milióny
Málokdo si to uvědomuje, ale auto je zbraň. Dnes a denně se s tím setkávají nejen ti, kteří se stanou obětí některé ze stovek dopravních nehod, které se denně na našich silnicích stanou, ale také jejich příbuzní a známí. A právě oni se musí v řadě případů do konce života vyrovnávat se ztrátou nebo vážným zraněním někoho blízkého. I ti ale mohou po viníkovi nehody žádat odškodnění, leckdy v řádech statisíců korun.
Psychická újma se zpravidla týká nejbližšího postiženého, tedy rodiny. S bolestí v srdci se ale může vyrovnávat také člověk, který tragickou nehodu přežil, ale byl při ní například těžce zraněn. U každého je míra bolesti jiná.
"Rozhodně nelze stanovit, ani neexistují žádné tabulky typu - pro poškozeného je odškodnění tolik a tolik, pro poškozeného jako příbuzného účastníka smrtelné dopravní nehody tolik a tolik a podobně. Takové tabulky prostě nemohou existovat, protože každý si sebou nese jiný zážitek," vysvětluje právník Jan Černý.
Ke slovu se tak dostanou znalci, kteří daný případ ohodnotí.
"Újmu v samotné částce určuje soud, který se opírá nejen o posudky, ale sám posuzuje situace, ve které se poškození nacházejí. Rozdílně bude posuzovat psychickou újmu matky, která viděla, jak jí přímo před očima přejelo její dítě auto, sourozence nebo starší rodiče."
O náhradu škody musíme požádat hned, jakmile je to možné. V případě těžké nehody je ideální připojit se rovnou k samotnému trestnému řízení. Vzhledem ke složitému dokazování míry způsobené bolesti ale stejně vše s největší pravděpodobností skončí u civilního soudu.
"Částky jsou velmi rozdílné a pohybují se od deseti tisíců až po milióny korun - odvíjejí se jak od znaleckých posudků, tak od samotných okolností."
Asi málo kdo z nás si potom bude moct dovolit absolvovat soud bez pomoci právníka. I když své peníze nakonec dostane zpět, musí po celou dobu - což může trvat i několik let, právníkovi platit. Prokážete-li, že si ho nemůžete dovolit, obraťte se přímo na soud nebo advokátní komoru, kde nám nějakého přidělí. Přitom leckdy stačí opravdu jen okamžik.
"Znám případ, kdy řidiči autobusu srazil dítě přímo před očima jeho matky. Bylo to velmi smutné a stresující, řidič sám zkolaboval a nervově se zhroutil, nicméně byl uznán vinným a škodu musel uhradit. V tomto případě byla psychická újma ohodnocena civilním soudem v řádu statisíců korun."
Jak se totiž říká, neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. A nemusí se právě jednat o nějakého piráta silnic.
