Špatně opravený nárazník může při nehodě zabít
Každý den se u nás stanou stovky nehod a každý den zamíří do servisu stovky aut. Ta po vážných nehodách by měla ovšem zamířit rovnou na vrakoviště. Bohužel se tak neděje.
Zpátky na silnice se podle samotných automobilek vrací až pětina aut, která byla servisy a pojišťovnami prohlášena za neopravitelná. Zlaté české ručičky dokážou opravit prakticky vše. Ale jakákoliv neodborná oprava může přijít draho.
Karosérie auta se skládá ze stovek pečlivě navržených dílů. „Celá karosérie jako celek je hlavním prvkem pasivní bezpečnosti. Je to vlastně jedna velká deformační zóna. Pokud je rozřezána a znovu svařena jinak, než výrobce stanovil, může opravdu hrozit až smrt,“ varuje před neuvěřitelnými opravami totálních havárií, které jsou u nás běžné, šéf servisní sítě Fordu Martin Sládek.
Nejde jen o to, že auto svařené ze dvou půlek se při případné nehodě doslova rozpadne na kusy a těla cestujících vyletí ven vstříc až příliš jednoznačnému osudu. V dnešní době je cena jakékoliv opravy často příliš vysoká, proto hledáme co nejlevnější servis. Karosérie je ovšem důmyslná konstrukce, která se má v případě nehody hroutit jak dům při řízeném odstřelu.
Jezdit s nesprávně opraveným autem je hazard
„Potom dochází k tomu, že průběh deformace vykazuje naprosto odlišnou charakteristiku. Ta v krajním případě může způsobit, že zádržné systémy, jejichž primárním účelem je minimalizování následků nehody, je mohou naopak zkomplikovat – například dojde k jejich aktivaci v nevhodnou chvíli a důsledky pak mohou být horší, než kdyby vozidlo bylo opraveno podle postupů výrobce,“ popisuje Libor Vítkovský ze servisu značky Mercedes-Benz.
Ovšem důležitá není jen deformace karosérie, ale svoji roli hraje třeba i špatně nasazený nárazník. Právě za ním nebo v něm se ukrývají čidla, která aktivují předpínače pásů a airbagy.
„Neexistuje různá verze softwaru pro aktivaci zádržných systémů před opravou a po opravě. Vždy se jedná o sériový stav, který je z prvovýroby. V okamžiku, kdy klíčové díly – které mají vliv na průběh deformace vozidla, vykazují jiné hodnoty, k aktivaci zádržných systémů dochází řádově o desítky procent později, než by bylo žádoucí,“ vysvětluje Vítkovský.
Smrtelná může být i 30kilometrová rychlost
Že vám procenta nic neříkají? Procento sem, procento tam? Okamžik nárazu se však odehrává zhruba v 25 milisekundách, a to pomalu ani nemrknete. V případě nového nebo nebouraného auta tedy při nehodě airbagy a další systémy reagují, jak mají a ochrání nás. Naše hlava případně dopadá do vzduchového polštáře, jak má, pásy nás přitáhnou ve chvíli, kdy to je potřeba a tak dále.
Jejich špatně načasovaná aktivace však může paradoxně zabít i v rychlosti okolo třiceti kilometrů v hodině. „V případě, že dojde k pozdější aktivaci, tak například hlava řidiče se může dostat do kontaktu se samotným volantem a v ten samý okamžik dojde k aktivaci airbagu. Takže nejenže řidič narazí do pevných částí vozu, ale zároveň dostane ránu od systémů, které mají následky nehody minimalizovat,“ uzavírá Vítkovský.
Při simulaci tohoto zpoždění, kdy hlavu řidiče nahradil meloun, se pak sladká, zeleno-červená hmota doslova rozlétla po testovací místnosti.