Šrotovné moc neřeší
Máte hodně staré auto a chcete nové? Není lepší doby, kdy ho koupit než teď. Alespoň to platí v řadě evropských zemích, a to díky pobídce zvané "šrotovné". Princip? Nechte sešrotovat své auto, staré tak devět a více let, podle země, a dostanete od nás příspěvek na nové. V Německu tak lze společně s ekologickým bonusem, který zase nabízí automobilky, ušetřit v přepočtu až čtvrt miliónu korun. U nás se zatím o zavedení šrotovného jenom diskutuje a čeká se na to, co s trhem udělá změna odpočtu daně z přidané hodnoty, která by se pro podnikatele vztahovala i na osobní auta. Otázkou je, zda je šrotovné ku prospěchu.
Jednoznačně můžeme konstatovat, že se jedná o krátkodobé vyřešení problému.
"Dá se předpokládat, že šrotovné má opravdu jen jednorázový efekt. Za prvé zvýhodňuje nákup vozu lidí, kteří stejně mají prostředky na pořízení nového vozu, pouze byli momentálně motivováni k jeho urychlení. Dochází zde tedy k určitému přesunu poptávky v čase," vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Karel Potměšil.
Navíc se nemusí dostat na všechny.
"Šrotovné je z principu omezeno rozpočty, které jednotlivé země na tento program uvolnili. Lze tedy očekávat, že v okamžiku, kdy bude rozpočet vyčerpán, ale nebude obnoven, dojde k poklesu poptávky po nových vozech."
Což znamená, že například v Německu se očekává, že se kohoutky zavřou pravděpodobně už v dubnu. A pak nastane opět propad. Navíc si teď koupili auto případní budoucí zákazníci. A že by se automobilky tak rychle vzpamatovaly se předpokládat nedá. Na druhou stranu těm nejhůře postiženým automobilkám to dá alespoň nějaký čas na nadechnutí a restrukturalizaci.
"Šrotovné pomáhá například problémovému Opelu. To je jedna ze značek, která z finanční krize dokáže těžit nejvíce. Do jisté míry se tu ukazuje, že šrotovné a podobná nesystémová opatření nahrávají slabším firmám na trhu. Naopak se mohou cítit postiženy ty firmy, které se na situaci dokázaly připravit, respektive jejich hospodaření bylo opatrnější a mělo zdravější základy. Dochází tu tedy k určité deformaci trhu."
Naši politici se rozhodli šrotovné zatím nezavádět, ale navrhli zavedení odpočtu daně z přidané hodnoty i pro osobní auta.
"Lze očekávat, že dojde k jednorázovému navýšení koupě nových vozů ze strany firemní klientely, která nákupy odkládala. Takže to bude opět jednorázový efekt, který se během několika málo měsíců vyčerpá."
Každopádně můžeme konstatovat, že se jedná o zvýhodňování té či oné skupiny zákazníků. Jiné srovnání nabízí způsob obou pobídek.
"Pokud je DPH staženo k nějaké procentní částce ve vztahu k ceně, tak umožňuje bez ohledu na cenu ušetřit poměrně stále stejnou část nákladů na nový vůz. Šrotovné do značné míry nahrává spíše levnějším vozům, protože šrotovné jakožto pevná částka je výhodnější u vozů, u kterých představuje větší poměrnou část z kupní ceny."
To znevýhodňuje naše výrobce, protože právě ti se zaměřují na malá cenově dostupná auta. Otázkou je, zda by nebylo rozumnější nechat trh vypořádat se se situací sám.
"Kdyby se situace nechala bez nějakých zásahů ze strany státního rozpočtu, dalo by se očekávat, že odpadnou nejslabší výrobci, trh se pročistí, a to by z ekonomického pohledu bylo nejlepší řešení. Současná situace totiž udržuje na trhu i ty firmy, které se nedokázaly na situaci připravit," říká Karel Potměšil.
Má to ale jeden háček. Například jen u nás pracuje v automobilovém průmyslu, který vytváří pětinu domácí produkce, zhruba 150 000 lidí. Další pak jsou na tomto průmyslu závislí - výrobci látek, plastů, elektroniky a tak dále. Můžeme ale konstatovat, že náš průmysl a zaměření automobilek je na tom narozdíl od jiných zemí poměrně dobře. Zda se krize vrátí nebo ještě neprohloubí po skončení pobídek, na to si pak budeme muset počkat.
