Strom u cesty není vždy nepřítel
Strom u silnice je mezi šoféry vnímán většinou negativně. Není divu, když při nehodě bývá právě náraz do stromu obvykle fatální. Platí to jak pro auta osobní, tak nákladní nebo pro motorky. Velmi často proto zaslechneme mezi šoféry názor, že všechna stromořadí by se měla bez milosti vykácet.
Ovšem než se s nastartovanou motorovou pilou vrhneme do práce, abychom si se "zabijáckými" stromy vyřídili účty, dejme prostor Sibylle Birthové, která se v německé společnosti Intelligenz System Transfer zabývá studiem vnímání řidičů:
"Otázka stromů není zdaleka tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát na první pohled. Pokud jsou totiž stromy správně umístěny, mohou bezpečnosti výrazně pomoct. Když budou například na vnější straně zatáčky, můžeme jimi v patřičné vzdálenosti naznačit její tvar. Ukážeme, jak je ostrá, tím pádem se na ni může lépe připravit, nepřekvapí ho a nebude jednat ukvapeně."
Zmíněný příklad patří spíš k těm méně obvyklým. V Česku je tomu přesně naopak. Stromy velmi často směr komunikace spíš zakrývají, než že by pomohly s předvídavostí. Pro řidiče to znamená spoustu překvapení a potřebu náhlých rozhodnutí, která často doprovází prudké brzdění a zbrklé pohyby volantem. To jsou všechno faktory, které mohou vést k nehodě. Bezmyšlenkovité vykácení stromů kolem silnic však psycholožka Birthová nedoporučuje:
"Řidič potřebuje směrovou a vizuální orientaci. Čím víc se mu jí dostane, tím pojede pomaleji. Je dokázáno, že v monotónních oblastech, kde se lidské oko nemá 'o co opřít', řidiči podvědomě stále zrychlují. Ovšem vysoká rychlost klade na konstrukce silnic i jejich okolí úplně jiné nároky, než když jsou rychlosti nízké."
Pokud je tedy někde nebezpečné stromořadí, nemělo by se rozhodně vykácet celé. Velmi dobrou variantou je nechat jednu stranu víceméně kompletní - tuto stranu silnice pak opatříme svodidly. Na straně druhé necháme jen takzvané "osamocené stromy". Díky nim bude mít řidič vizuální záchytné body, nebude zrychlovat a silnice bude také chráněná proti větru a sněhu.
Při kácení je třeba přemýšlet i nad směřováním, tvarem komunikace a periferním viděním. Chceme přece předem naznačit tvar cesty, jak jsme říkali v úvodu. Začít s úpravami silniční sítě co nejdřív je nesmírně důležité.
"Podle policejních statistik prý za nehody mohou z 90 procent řidiči vlastní chybou. Naše výzkumy z Německa, Holandska a Belgie nám ale ukázaly něco jiného. Základní příčinou chyby je ze 70 procent komunikace. Chybí na nich značení nebezpečných míst, například prudkých zatáček, chybí svodidla a jsou popírána logická pravidla a ještě zeleň neumožňuje řidiči předvídat," uzavírá Sibylla Birthová.
Stojí za připomenutí, že silnice Německa i Beneluxu jsou přitom obecně považovány za ty nejlepší v Evropě. Kdyby podobný průzkum udělali lidé z Intelligenz System Transfer v Česku, byla by procenta připadající na silnice ještě mnohem vyšší. Pokud se tedy stále dokola mluví o tom, jak chceme snížit počet mrtvých na českých silnicích, mělo by se logicky začít právě odtud.
