Systém Start-Stop ušetří i tisíce
Automobilky v honbě za úsporami paliv přišly s takzvaným systémem Start-Stop, který zhasne motor ve chvílích, kdy na kratší dobu zastavíme, například na křižovatce. Tento systém je stále rozšířenější a není se čemu divit, protože výrazně snižuje spotřebu. Pro mnohé je ovšem jakýkoliv systém v autě, který navíc zasahuje do řízení a ovládání, něčím, čeho se bojí a čemu nedůvěřují. V tomto případě je to však zbytečné.
Budeme-li si pořizovat auto se systémem zhasínání motoru, je potřeba mít na paměti, kde budeme převážně jezdit. Logicky nemá smysl u auta pendlujícího mezi Prahou a Brnem, největší úspory systém přinese v městském provozu. „Samozřejmě záleží na hustotě provozu, ale dá se říct, že zhruba deset procent času motor nepoběží a ušetří tak odpovídající množství paliva,“ konstatuje Dalibor Krejčí ze školícího střediska automobilky Citröen.
To je při dnešní průměrné spotřebě okolo pěti až sedmi litrů od 0,5 do 0,7 litru nafty nebo benzínu na sto kilometrů. Při stu tisíc ujetých kilometrů už tato úspora může činit zhruba dvacet tisíc korun. Navíc se snižují emise a ve vyspělých zemích mají auta s nejnižšími emisemi daňové výhody, ale to u nás zatím neplatí. Obyčejného motoristu ale zajímá, co to znamená z řidičského hlediska. Systém neustále monitoruje naše chování a ve chvíli, kdy pozná, že chceme zastavit, začne konat. „Jedna z informací je sešlápnutý brzdový pedál nebo vyřazení neutrálu. Na základě těchto informací motor pozná, že pravděpodobně budete chvíli stát.“
V tu chvíli se motor zastaví, ale musí být zachována základní funkčnost a samozřejmě bezpečnost. „Systém kontroluje, jestli nedochází k poklesu v tlakovém posilovači brzd, zda-li není potřeba držet motor nastartovaný, například kvůli nadměrnému vybíjení akumulátoru nebo aby docházelo k ohřívání chladící kapaliny v chladných měsících. Podmínek je spousta.“
Motor zhasíná už ve chvíli, kdy auto zastavuje, podle systémů už v okamžiku, kdy rychlost klesne pod 10 km/h. Následně pak čeká na moment, kdy chce řidič pokračovat v jízdě. „Uvolníte brzdový pedál a motor do půl sekundy opět naskočí. Než stačíte přešlápnout z brzdového pedálu na plynový, motor už běží na volnoběh.“
Systém totiž zpravidla nevyužívá k opětovnému startu klasický startér. „U systému Start-Stop se startuje přes reverzibilní alternátor, který je schopen při běhu motoru dobíjet akumulátor. Když se motor zastaví, dokáže ho zároveň z energie akumulátoru zpětně roztočit a nastartovat.“
Někdo může mít obavy, co na to akumulátor. Od toho je v autě kondenzátor shromažďující energii, která opětovně pomáhá opakovanému nastartování, a navíc je auto stejně jako všechna moderní auta proti jejímu případnému vybití chráněno.
„Montujeme jednotky, které měří kapacitu baterie. Pokud řídící jednotka zjistí, že kapacita baterie poklesla pod 75 procent, není možné nastartovat. Pokud je kapacita vyšší, tak nastartujete. Záleží na tom, co se s vozem dělo před tím, než jste nastartoval, zda-li byly aktivní spotřebiče, zda-li byla baterie dostatečně jízdou dobita. Závisí to na konkrétním případu. Tento způsob kontroly je využitý i u vozidel se systémem Start-Stop.“
Co taková nepříjemná situace, kdy auto nestartuje, protože se na stavu baterie podepsala krutá zima a krátké cesty? „Roztahování nebo roztlačování vozu není možné, protože ovládání motoru řídí elektronická jednotka – pokud nebude napětí na palubě auta, jednotka se ani nebude snažit motor nastartovat. To bych určitě nedoporučoval. Pokud správně zapojíte startovací kabely, můžete startovat i jejich prostřednictvím, ale je vždy potřeba dodržet návod – zpravidla platí, že se připojují pouze ke kontaktům baterie, jinak hrozí zničení elektronických součástek vozu.“
Start-Stop systémy jsou tedy cestou, jak ušetřit palivo, a to v nemalé míře. V kombinaci s úspornějšími pneumatikami, aerodynamickými prvky a dalšími drobnými úpravami je to pak nejčastější způsob snižování spotřeby u většiny automobilek.
