Třikrát zablikej, pak teprve toč!
Kolikrát za den otočíte v autě volantem? To asi nikdo nespočítá. Tu potřebujeme projet zatáčkou, tu objet díru na silnici, tu cyklistu, tady zase změnit jízdní pruh a tady odbočit. A kolikrát přitom ostatním řeknete, že hodláte některý z těchto manévrů udělat? Tedy, říct byste jim to mohli, ale asi by vás nikdo kromě spolucestujících neslyšel. Na autě jsou proto blinkry neboli směrová světla, jenže na našich silnicích to bohužel občas vypadá, jako by po nich jezdila hluchoněmá auta.
Blinkr je základním komunikačním prostředkem mezi řidiči. Z auta prakticky nemáme jinou možnost jak dát okolí najevo, kam si to hodláme namířit. Proto musíme směrová světla ze zákona použít vždy, když měníme směr jízdy. „Řada řidičů na toto ustanovení zapomíná, ať je to při odbočování, objíždění nebo předjíždění. Zákon dokonce výslovně stanovuje, že při předjíždění cyklisty nebo objíždění chodce řidič musí dát znamení o změně směru jízdy i v případě, kdy nevybočí ze svého směru jízdy – důvod je, aby dal signál řidičům jedoucím za ním, že se na cestě pohybuje cyklista nebo chodec,“ vysvětluje právník Jan Kněžínek.
Důležité slůvko, které jako by znal málokdo, je, že znamení se dává včas – tedy ještě předtím, než začnete manévr provádět. Nikde už však není řečeno, kolikrát by měl předtím blinkr zablikat. „Zákon stanoví, že znamení o změně směru jízdy se dává s ohledem na povahu daného jízdní úkonu včas a v potřebném rozsahu. Jedno bliknutí tak může být vyhovující v situaci, kdy se řidič dostane do krize, například objíždí neočekávanou překážku a víckrát zablikat jednoduše nestihne. V ostatních případech by měl určitě zablikat víckrát.“
Jedno bliknutí totiž vaše okolí zpravidla ani nezaregistruje. „Je potřeba si uvědomit, že přes den je nutné nechat blinkr puštěný déle, protože není tak viditelný, zatímco za snížené viditelnosti, kdy blinkr vyzařuje světlo, je mnohem jasnější a lépe zaznamenatelný i při kratším použití,“ upozorňuje šéf zdokonalovacího centra řidičů na Polygonu Most Jiří Patera.
Ovšem největší problém je, že mnozí prostě zapínají blinkry až ve chvíli, kdy začnou otáčet volantem. „Zvlášť při předjíždění je potřeba dát znamení o změně směru jízdy poté, kdy se pro tento manévr rozhodnete, a teprve potom ho začít provádět.“
Když totiž nedáte dostatečně najevo, co hodláte udělat a kam hodláte jet, je velmi pravděpodobné, že než se tam dostanete, bude tam už někdo jiný, který váš manévr nebude očekávat. Proto by měla platit jednoduchá poučka: třikrát blikni, pak toč volantem. Ne nadarmo jsou trojím bliknutím některá auta vybavena už přímo od výrobce.
Ještě jedna situace, která může díky blinkrům ochránit nejen vaše auto, ale případně i zdraví. A to jsou varovná světla. „Když se dostávám do blízkosti kolony nebo jsem první, kdo vidí určitý problém, použitím varovných světel jednoznačně varuji auta jedoucí za mnou, že se blíží k nebezpečné situaci a že je potřeba zpomalit nebo dokonce zastavit vozidlo,“ říká Jiří Patera.
Varovná světla slouží v případech, kdy jsme například účastníkem nehody nebo máme zjevnou technickou poruchu a musíme auto odstavit na nevhodném místě. Ne k tomu, abychom si došli například nakoupit nebo na poštu.
