Vyřeší rozbité silnice po zimě gumoasfalt?
Na 6,5 miliardy odhaduje Ministerstvo dopravy škody po letošní zimě. K dispozici má ale ani ne polovinu této sumy, takže je zřejmé, že někde se prostě opravovat nebude. Vybrat lokality i technologie oprav bude letos - tedy s poloprázdnou kapsou - ještě zodpovědnější a náročnější než kdy jindy.
Už dlouhé roky odborníci mluví o silniční síti v Česku jako o zanedbané a špatně udržované. Za všechno prý může nekoncepční přístup státu, už jsme o tom v Motožurnálu mluvili mnohokrát. Jedním z pilířů případného řešení bude přitom vždy dodržování pracovních postupů a využívání trvanlivějších technologií. V této souvislosti se mluví třeba o gumoasfaltu.
„Pro motoristy je gumoasfalt výhodný, protože umožní prodloužit životnost povrchu. Další výhodou je možnost vyrábět směsi, které sníží hlukovou zátěž kolem silnic a v neposlední řadě jeho vlastnosti zabrání tvorbě trhlin na silnicích.“
A podle Jana Kudrny z Vysokého učení technického v Brně patří právě trhliny k nejčastějším poruchám na našich silnicích. Pokud bychom jim dokázali předcházet, znamenalo by to úsporu za údržbu. Dalšími zmiňovanými plusy gumoasfaltu jsou větší přilnavost (a tedy bezpečnost) a nižší hlučnost.
„Asfalt v sobě obsahuje gumu, takže přilnavost povrchu je od počátku větší. Pokud navíc použijeme protihlukovou úpravu, která je porézní, bude voda skrz tuto vrstvu odtékat a nevytvoří se uzavřená hladina v kolejích, na které by mohlo dojít k aquaplaningu. Navíc je gumoasfalt více odolný i vůči samotné tvorbě kolejí. To jsou tři hlavní výhody tohoto povrchu, které napomáhají bezpečnosti.“
Otázkou ale je, jestli se na gumoasfaltovém povrchu nezvyšuje spotřeba. Protože když je tření neboli přilnavost vyšší, musíme ji překonávat s vynaložením větší energie.
„Já bych řekl, že se asi nezvýší. Žádné takové studie, které by na nějaké významné zvýšení ukazovaly, nejsou,“ myslí si profesor Kudrna.
Přesto se v této souvislosti hodí připomenout trend pneumatikářských firem. U svých ekologických řad tření snižují za každou cenu, jen aby mohly deklarovat úsporu paliva, a tedy i nižší emise. Tohle ale není jediná slabina gumoasfaltových povrchů.
„Kvalita práce má mnohem větší vliv na délku výdrže povrchu. Není tedy možné s gumoasfaltem pracovat v zimě nebo povrch kouskovat. Má zkrátka vyšší nároky na provedení i na úklid a údržbu silnice.“
Přesto prý gumoasfaltu patří budoucnost. Do Evropy přišel z Ameriky teprve před 12 lety, přesto už na něj země jako Portugalsko, Itálie nebo Švédsko nedají dopustit. Ve velkém se prý ujal také za velkou čínskou zdí. Teď uvidíme, jak se mu bude dařit v české kotlině.
