Za krátkou zelenou si můžeme sami
Projet plynule světelnou křižovatkou je snem všech motoristů – nezdržovat se a jet dál. Bohužel kapacita těchto křižovatek není bezedná, a tak především ve velkých městech jsou častokrát brzdou provozu. Mnozí motoristé to řeší po svém a chovají se agresivněji.
Jednoznačně to potvrzují odborné studie, ve kterých bylo posuzováno chování řidičů na několika frekventovaných křižovatkách. Bylo zjištěno, že s intenzitou provozu stoupá mezi řidiči agrese. „Při najíždění z vedlejší komunikace využívají řidiči kratší mezery, při najíždění do světelně řízených křižovatek jsou menší rozestupy mezi vozidly a mnohem častější je najíždění do křižovatky na červenou,“ říká Aleš Richtr ze společnosti Edip.
Při tomto chování je pak jen kousek k nehodě, protože intenzivní provoz ovlivňuje i řidiče, kteří navenek zůstávají klidní. „Řidiči jsou ovlivněni, protože mají méně času na rozhodování a potažmo i na korekci svých chyb. Dalším aspektem je, že se v takovém provozu rychleji unaví.“
Délka zelené závisí na propustnosti křižovatky, která vychází z možnosti silnice. Není to tedy věc náhodná. Většinou dříve nebo později dosáhne křižovatka určité kapacity, kterou už není možné navyšovat. „Když přijíždíte ke křižovatce, tak buď projedete na zelenou, nebo čekáte jeden cyklus, tedy na další zelenou. Pokud čekáte jeden cyklus, křižovatka je průjezdná dobře, jestliže čekáte dva až tři cykly, je průjezdná hůř, a když musíte čekat ještě déle, tak je křižovatka za hranicí své kapacity a tvoří se dlouhé kolony,“ potvrzuje Pavel Přibyl z Fakulty dopravní ČVUT.
Právě tady se mění řidičovo chování, prakticky zapomíná na bezpečnou vzdálenost, která by i v nízkých rychlostech měla být zhruba dvě sekundy. „Měřili jsme větší množství křižovatek a statisticky se prokázalo, že na více zatížených křižovatkách se mnohem častěji objevují 1,5sekundové nebo dokonce jen sekundové rozestupy mezi vozidly. Když si uvědomíte, že reakční doba řidiče je asi jedna sekunda, tak řidič v druhém autě prostě nemá šanci zareagovat,“ popisuje Aleš Richtr.
Jedna sekunda odstupu na křižovatce je skutečně málo, ovšem tři už zase moc – častokrát se totiž interval na zelenou automaticky zkracuje vinou samotných řidičů. „Řidiči musejí umět jezdit. Já jsem vždy nervózní, když vidím řidiče, který teprve po rozsvícení zelené pokládá telefon a hledá řadicí páku. Dynamické řízení semaforů je nastaveno v Praze a ve většině velkých měst tak, že pokud si necháte odstup od před námi jedoucích vozidel větší než tři sekundy – to je při 50kilometrové rychlosti asi 45 metrů, detektor to zjistí a zelenou ukončí,“ vysvětluje Pavel Přibyl.
Je prokázáno, že ve větších městech projíždějí motoristé světelné křižovatky až o půl sekundy rychleji. Reagují totiž svižněji.
