Za rok 4 body, za den 3....
Od 1. července 2006 jsou naše prohřešky proti pravidlům bodovány. S krasobruslením to nemá nic společného, přestože to na silnicích leckdy tak vypadá. Nedostanete známku 5,9 za umělecký dojem, ale třeba za takové překročení rychlosti jsou to dva, tři nebo pět bodů. Kdo nasbírá za libovolně dlouhou dobu dvanáct bodů, nesmí rok řídit. Jednoduchá pravidla, na která už doplatilo přes 26 tisíc řidičů. Ovšem nějaký ten bod má takřka 700 tisíc řidičů, tedy zhruba každý desátý, a největšími sběrateli jsou řidiči na jižní Moravě. Nás však víc než narůstání bodového účtu zajímá, jak si jeho stav snížit.
V prvé řadě se nám umažou čtyři body ve chvíli, kdy jezdíme dvanáct po sobě jdoucích měsíců bez jakéhokoli bodovaného přestupku. Pozor! Nejedná se tedy o kalendářní rok, ale spácháme-li bodovaný přestupek třeba v červnu, pak až za rok v létě se nám body odečtou. Kdo má deset nebo jedenáct bodů, by pak musel být vzorným řidičem tři roky, aby se dostal na nulu. I proto existuje možnost si jednou za rok prostřednictvím školení odečíst alespoň tři body.
„Na kurz může jít osoba s maximálním počtem deseti bodů v kartě řidiče. Takzvaně vybodovaní řidiči s dvanácti body na kurz jít nemohou stejně jako ti, kteří spáchali závažné přestupky nebo trestné činy hodnocené pěti body,“ vysvětluje Karel Hanzelka z ministerstva dopravy.
V současné době je možné tento kurz absolvovat na Polygonu v Mostě nebo v Sosnové u České Lípy. Připravují se střediska v Jihlavě, Ostravě nebo Příbrami. Asi nikoho nepřekvapí, že nejčastěji sbíráme body za rychlost, ale paradoxně se najdou i tací, kteří se, lidově řečeno, vyfaulují i na úplné prkotině.
„Jsou to přestupky, kterých se dá snadno vyvarovat. Byli tu i takoví řidiči, kteří nasbírali deset bodů jen za nepoužívání bezpečnostních pásů. U řidičů nákladních vozidel je nejčastějším přestupkem překročení povolené rychlosti a nedodržování bezpečnostních přestávek,“ popisuje instruktor Polygonu Most Jiří Parma. Ano, najdou se tací, kteří jezdí chronicky bez pásů, jenže pět krát dva je odjakživa deset. V případě bodů je to jen krůček od vybodování se a ročního chození pěšky.
Kurz na odečet bodů je jednodenní a na počátku jsou tři hodiny teorie. „V teorii se proberou zásady bezpečné jízdy, zhruba hodina je věnována, řekněme, promlouvání do duše, kdy rozebíráme a vyhodnocujeme jednotlivé přestupky, kvůli kterým se k nám účastníci kurzu dostali, a vysvětlujeme jim, jak se jich vyvarovat.“
Následují tři a půl hodiny praxe. „V praktické části se standardně trénuje brzdění, vyhýbání se překážkám a zvládání smyku.“
A na závěr je povinná půlhodinka hodnocení. „Lidé si uvědomí, jak těžké je zvládnout vůz v relativně nízké rychlosti, například v 50kilometrové. Zjistí, jak dlouhá je brzdná dráha, spíš jak rychle ubývají metry při brzdění. Podle našich poznatků absolventi kurzu odcházejí opatrnější a mírnější. Jak dlouho jim to vydrží, to už je jiná stránka věci,“ dodává s povzdechem Jiří Parma.
A o tom to je. Právě v takovýchto kurzech, ať už na odečet bodů, nebo v klasické škole smyku, si člověk uvědomí, co auto dokáže, kde jsou jeho hranice a hlavně naše hranice. Bohužel, velmi rychle zapomínáme. A pak jsou takoví, kteří si myslí, že jim se nehoda stát nemůže. Upřímně doufám, že mezi těmi 26 tisíci doposud vybodovanými řidiči je jich co nejvíc.
