Zlevněte MHD a nechám auto doma
22. září je už tradičně Evropským dnem bez aut a mnohá naše města se k němu připojila tím nejlogičtějším způsobem – pro dnešek uzavřela některá náměstí nebo ulice. V anketě na našem webu jsme se ptali, co by lidi odradilo od cest autem do práce a vyšla z toho jednoznačná varianta – levnější městská hromadná doprava. V tom případě by auto nechalo doma 52 procent hlasujících.
Bohužel se toho asi hned tak nedočkají, protože ceny jízdného se naopak neustále zvyšují. Navíc je častokrát problematické se do města z vesnic dostat, protože některé linkové spoje se ruší nebo omezují, a tak lidem opravdu nezbývá než jezdit do práce autem. To se může finančně vyplatit asi jen při plném obsazení vozu.
Jak vyplývá ze srovnání jízdného v jednotlivých městech, nejlevnější jízdenka, většinou nepřestupní, stojí 12 korun, zatímco na hodinovou přestupní je potřeba vytáhnout z kapsy v průměru kolem dvacetikoruny – například v Plzni stojí 16, v Brně 22, zatímco v Karlových Varech 25 korun. Samostatnou kapitolou je potom Praha, kde půlhodiny jízdy vyjde na 24 korun a 90minutová jízdenka stojí 32 koruny.
Na druhou stranu ve větších městech se rozšiřuje integrovaná doprava a hlavně díky vyhrazeným pruhům mohou autobusy jet rychleji a nestát v koloně jako auto. „Na velmi vytížených severojižních trasách, které v současné době ani v blízké budoucnosti nebudou mít alternativu v jiném způsobu dopravy, je to nutnost. Zkušenosti s vyhrazenými jízdními pruhy jsou velmi pozitivní a zejména veřejností jsou velmi dobře vnímány, protože pravidelnost autobusů se výrazně zvýšila a spolehlivost dopravy je dnes na mnohem vyšší úrovni,“ pochvaluje si Pavel Procházka ze společnosti ROPID.
Pražské autobusové pruhy však poněkud komplikují jízdu řidičům aut, protože namísto dvou bývá doprava svedena do jednoho pruhu a kolony jsou delší.
„Mně to nevadí, já si počkám.“
„Mně to také nevadí. Když je to ku prospěchu, proč to tak neudělat. Lidé se prostě potřebují přemísťovat, rychle přemísťovat, a to v autě moc nejde.“
„Pokud sedíte v autě, tak vás to bolí.“
„Nevadí mi to, já mám času dost,“ řekli řidiči dotázaní v naší anketě. A mohli bychom navázat: a tak se auta nevzdám, navíc když mi náklady platí firma.
Znám lidi, kteří by ze služebních aut rádi přesedli do MHD, jenže to jim zaměstnavatel neproplatí, a tak popojíždějí v každodenních kolonách. Naproti tomu soukromníci reagují i na ceny pohonných hmot – podle výsledů naší ankety by 21 procent lidí přestalo jezdit autem, pokud bude zdražování pokračovat. Bohužel ceny se vracejí k jarnímu maximu. „Zatím bohužel nic nenasvědčuje tomu, že bychom se v nejbližší době měli dočkat nějakého výraznějšího zlevnění. Je možné, že se opravdu dostaneme opět nad 35korunovou hranici,“ varuje analytik společnosti Colosseum Petr Čermák. K tomu zbývají už jen haléře.
Velkým regulátorem počtu aut je však také možnost nebo spíš nemožnost parkování. Podle ankety odrazuje od cesty autem 13 procent hlasujících. Ostatně potvrzuje to i rozšíření rezidenčních zón v širším centru metropole. „Myslím si, že to opravdu vede ke snížení počtu aut. Pokud se dnes podíváme na záchytná parkoviště na území hlavního města Prahy, plno lidí jich využívá a potom pokračuje MHD. Po zavedení placených parkovišť a hlavně modrých zón na Praze 1, 2, 3 a v dalších městských částech občané parkují svoje vozidla tam, kde tyto zóny ještě nejsou, tedy například na Praze 4. Je tedy jen otázkou času, kdy bude chtít i tato část hlavního města zavést vyhrazená parkovací místa. Nejlepší by bylo sjednotit systém parkování na území celé Prahy – nastavit parametry pro denní a noční režim a zavést poplatky,“ vysvětluje šéf pražské dopravky Pavel Švrčula.
Víkendová akce Václavské náměstí bez aut je podle Švrčuly hezká myšlenka, alespoň občas bez zbytečných exhalací, ale systémově problém hustého automobilového provozu neřeší. „Částečný význam to má, ale Praha je specifická tím, že tu není dostatek prostoru pro objízdné trasy pro osobní dopravu. To je spíš otázka budoucnosti – jak uspořádat dopravu na území hlavního města a jak vybudovat objízdné systémy,“ uzavírá Pavel Švrčula.
