Zvěř u silnice zastaví pachový ohradník
Asi každý z vás ví, co je to ohradník. Ovšem když budete chtít mluvit o pachovém ohradníku, najdou se tací, kteří vůbec nebudou vědět, co si pod tím představit. Zjednodušeně řešeno je to tyčka se speciální pěnou, která odpuzuje zvířata od silnice. Pachové ohradníky tedy zvyšují bezpečnost.
Trefit srnu, kance, zajíce nebo bažanta, to není jen záležitost finanční, tedy opravy auta. Často jde o život, zvlášť když k nehodě dojde ve vysoké rychlosti a ještě jí předchází panické strhnutí vozu stranou ve snaze se zvířeti vyhnout.
„Srážka se zvěří tvoří pět procent z celkového počtu všech dopravních nehod. Dá se to předejít takzvanými chemickými neboli pachovými ohradníky. Je to vlastně pěna aplikovaná na sloupky nebo na stromy, která obsahuje kyselinu máselnou. Ta má imitovat pach člověka a zvěř odpudit,“ popisuje Petr Hájek, který se bezpečností dopravy zabývá ve společnosti CityPlan.
Díky tomu jsou silnice v lesních úsecích o něco bezpečnější. „Největší zkušenosti jsou z Vysočiny a z jižních Čech, kde to má prokazatelně 80procentní úspěšnost. Zvěř se tedy většinou ke komunikaci ani nepřiblíží,“ říká Hájek.
Označování úseků by bylo nerozumné
Úsek ošetřený pachovými ohradníky z auta nepoznáte. Je to i proto, že nejde o opatření stoprocentní a konejšit šoféry označováním by nebylo prozíravé. Rozumný řidič bude nadále zejména v ranních a večerních hodinách pročesávat okolí silnice periferním viděním a v křovích bude hledat odlesky očí lesních tvorů, kteří zákonitě znamenají potenciální riziko srážky.
„Vyhledávají se úseky, kde jsou se zvěří problémy. K tomu dobře poslouží policejní statistiky, ale také zkušenosti správců silnic jednotlivých krajů, kteří přesně vědí, kde k nehodám se zvěří dochází opakovaně. Na těchto místech se potom instalují pachové ohradníky,“ vysvětluje odborník na bezpečnost dopravy.
Petr Hájek pochopitelně souhlasí s tím, že zvěř musí mít nadále možnost silnice přecházet s ohledem na přirozenou migraci. Na to si prostě řidiči musejí dávat pozor. „Chráněné úseky jsou ty, které jsou nepřehledné, kde se tvoří náledí nebo je špatná viditelnost. Tam se používají pachové ohradníky,“ pokračuje Hájek.
Náklady na jeden pachový ohradník se pohybují zhruba kolem pěti tisíc korun a obvykle je hradí silničně správní úřad. Sponzorsky se na této práci podílejí i pojišťovny. Toto opatření jim šetří prostředky, které by jinak vynaložily za opravy aut při srážce se zvěří pojištěných řidičů.
